3D tisk nebo, chcete-li, aditivní výroba či rapid prototyping je způsob výroby známý již od 80. let. Na rozdíl od subtraktivních technologií, které jsou založeny na odebírání materiálu, je jeho základem postupná výstavba požadovaného tvaru tzv. vrstva po vrstvě.
Na začátku se pracovalo pouze s plasty, které mají nejlepší vlastnosti pro výrobu prototypových komponent, jež se později vyráběly sériově tradičními postupy – odléváním nebo obráběním. Dnes již tento obor vypadá zcela jinak. Díky obrovským možnostem, které nabízí, 3D tisk zažívá nejen v průmyslové sféře nebývalý boom. A dávno už neplatí, že na 3D tiskárnách se tiskne hlavně z pryskyřic a plastů. Zvláště ve strojírenství se dnes stále více uplatňuje tisk z kovů, využívají se ale i keramické materiály a zcela nové materiálové směsi, které otevírají další možnosti posouvající hranice tradičního materiálového inženýrství. Není překvapením, že nejvíce je do tohoto vývoje zainteresován letecký a automobilový průmysl. Nové aplikace se ale intenzivně rozšiřují i v energetice nebo ve zdravotnictví.
„Trh s 3D tiskem měl v roce 2017 hodnotu téměř 10 miliard eur a podle předpokladů v roce 2021 doroste do hodnoty 26 miliard eur.“
Pro 3D tisk kovových strojových součástí se nejčastěji používá tisk z práškového lože (PBF), řízená energetická depozice (DED) nebo aditivní výroba s drátovým obloukem (WAAM). V případě PBF dochází k výstavbě požadované komponenty z prášku vrstva po vrstvě. Tyto vrstvy jsou následně roztaveny a zfúzovány s pomocí laseru. DED je metoda, která nanáší prášek, jenž se nejdřív roztaví laserem, a požadovaný tvar se pak získává spečením této taveniny do požadovaného tvaru. Metoda WAAM nepracuje s práškem, ale modeluje s využitím principů obloukového svařování s drátem, kde právě drát je tím materiálem, ze kterého se vyrábí požadovaný dílec. Tato metoda je extrémně rychlá a v mnoha případech vysoce efektivní. V nedávné době byla tato skupina metod doplněna o jednu zcela novou, o metodu MJF – Multi Jet Fusion, která převzala principy tepelných tiskáren. Práškový materiál se nanáší na základovou desku vrstva po vrstvě stejně jako v případě metody laserového sintrování. Rozdíl je v tom, že plocha, která má být součástí požadovaného dílce, se bezprostředně pokryje vytvrzovacím činidlem, zatímco okolí naopak činidlem, které brání vytvrzení. K vytvrzování se používá vysokoenergetické infračervené záření.
V současné době je již na trhu mnoho různých typů 3D tiskáren. Odlišují se v několika základních specifikacích, mezi které patří energetický zdroj a mechanismus pojení materiálu, stav materiálu a jeho dostupnost, dodávky materiálu a samotná metoda aditivní výroby. Při výběru 3D tiskárny se tedy můžeme rozhodovat mezi laserovými zdroji, elektronovým svazkem, UV nebo IR zářením či obloukovým výbojem. Z hlediska fyzikálního procesu, kterým dochází k vytvrzení materiálu, můžeme volit mezi fotopolymerizací, adhezí, sintrováním, tavením a svařováním. 3D tiskárnu můžeme plnit práškem, kapalinou nebo drátovým či plátovým materiálem. Tisknout pak můžeme z nejrůznějších pryskyřic, z nerezu, z čistého železa, ze slitin niklu, hliníku, titanu či z inconelu, nově dokonce i z čisté mědi, ale také z papíru, sádry nebo z písku.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
