Města budoucnosti mají být tišší, klidnější a čistší. Aby se to změnilo, musí být, mimo jiné, přívětivější pro elektrické vozy. To je velká výzva, uživatelé totiž od elektromobilů očekávají stejný uživatelský komfort a snadnou obsluhu jako u konvenčních vozidel. A to mimo jiné znamená i dostatek dobíjecích míst a snadné platby za dodanou energii.
U strakonického nádraží mají řidiči elektromobilů od dubna letošního roku k dispozici v českých podmínkách nezvyklou možnost. Mohou tu využívat první tuzemskou 90kilowattovou veřejnou dobíjecí stanici umožňující bezkontaktní platbu kartou.
Snaha společnosti E.ON jim dává to, co dnes v jiných obchodech považujeme za samozřejmost. Pro ty, kdo ještě nejezdí po Česku elektromobilem, asi bude trochu překvapením, že u veřejných rychlodobíjecích stanic něco takového nebylo možné, taková je ale realita. Platby za dobití elektromobilů v Česku probíhají především prostřednictvím RFID karet a čipů, které nejčastěji vydávají energetické společnosti nebo např. výrobci elektromobilů. K použití různých systémů je nezbytné pořídit si RFID karty různých společností a instalovat jejich aplikace, což pro uživatele snižuje komfort použití.
Dobíjecí stojan Unity 90, který Siemens zprovoznil ve Strakonicích, umožňuje úhradu nejen přes RFID či QR kód, ale také platební kartou či jiným zařízením se standardem NFC, tedy chytrým telefonem či hodinkami. K tomu není potřeba registrace ani faktura, jde tedy o výrazný posun v komfortu používání elektromobilů a také eliminaci jednoho z častých argumentů jejich odpůrců. Cena je stejná jako pro neregistrované zákazníky, žádný příplatek za platbu kartou není účtován.
Strakonická dobíjecí stanice je navíc vylepšena o systém paralelního dobíjení, který umožní souběžné stejnosměrné (DC) dobíjení 1× 60 kW a 1× 30 kW (nebo 1× 90 kW). Kromě DC konektorů disponuje dobíjecí stanice AC konektorem Type 2 o výkonu až 22 kW. Výsledkem je, že na takto konfigurované stanici lze dobíjet až tři elektromobily zároveň. Do budoucna lze také tuto stanici rozšířit na Unity 120, tj. na 120 kW.
„Pro široké přijetí elektromobility jsou dostupnost a komfort dobíjení včetně možností platby zcela zásadní. Rychlé, spolehlivé dobití a snadnou platbu kartou můžeme považovat za trend, který se bude dál rozšiřovat a rozvíjet,“ říká k otevření nové stanice Martin Šilar, vedoucí oddělení elektromobility českého Siemensu. Situaci stejně vnímají i politici či unijní orgány. Zavádění harmonizovaných platebních systémů je nezbytné také z pohledu Evropské komise. Podle jejího balíčku „Fit for 55“ by měly být od roku 2025 bezkontaktní platební terminály instalovány na všech dobíjecích stanicích. Zavedení jednotného systému placení může ulehčit situaci českým řidičům, kteří vozí v kastlíku hned několik čipových karet a v mobilu několik v podstatě totožných aplikací, z hlediska zavádění mobility jde ovšem jen o malou součást celkového řešení. Elektrifikace dopravy může ovlivnit, jak a k čemu většina z nás využívá dopravní prostředky. Začlenění dobíjecí infrastruktury do prostředí měst vyžaduje pečlivé zvážení všech způsobů využití, které se obyvatelům a návštěvníkům nabízejí. Při budování dobíjecí infrastruktury je ale třeba myslet i na ostatní. Musí se vzít v úvahu, jak rozmanité jsou potřeby uživatelů všech účastníků dopravy, které elektrifikace ovlivní. Nesmí se zapomínat ani na to, že s elektrickými vozidly a dobíjecími stanicemi budou ještě nejméně několik desetiletí koexistovat spalovací vozidla a čerpací stanice. Dobíjecí centra pro elektromobily tedy nebudou moci jednoduše nahradit čerpací stanice a budou se muset co možná nejlépe začlenit do již tak omezeného prostoru urbanizovaných území, kde je volných ploch málo a mají značnou cenu.
Jedním z důležitých kroků ve snaze o co nejefektivnější využití dobíjecí infrastruktury je přijmout společné standardy tak, aby stejná dobíjecí místa mohly využívat různé typy vozidel. To se zatím nestalo, obecně se však předpokládá, že státní regulace, politické vlivy i zákonitosti volného trhu by měly nakonec přinést standardizaci. Vyšší požadavky na čas mohou snadno vést k přetížení oblíbených dobíjecích míst.
V městských oblastech, kde může být jen omezený prostor na zelené louce pro nová zařízení, bude proto důležité, aby projektanti posoudili všechny možnosti a varianty. Jednou z nich je bezesporu dobíjení doma. Nejen v České republice se postupně zavádí povinnost zřídit dobíjecí stanice (nebo alespoň pro ně připravit instalace) u novostaveb či rekonstruovaných budov, které mají více než 10 parkovacích stání. Tato povinnost platí pro podzemní i nadzemní hromadné garáže v budově, stejně jako pro parkovací místa fyzicky sousedící s budovou.
Domácí dobíjení ovšem nemůže být jediným řešením. Výzkumy ukazují, že 80 % dobíjení ve městech bude probíhat v domácnostech nebo na pracovišti. Ve „starých“ evropských městech, ale i v hustě osídlených novodobých moderních evropských městech je dodatečná instalace domácího dobíjení často nerealizovatelná. Průzkumy navíc ukazují, že téměř 40 % respondentů jednoduše nemůže v místě bydliště instalovat nabíjecí stanici.
Další důležitou možností proto bude dobíjení v zaměstnání. Z hlediska zaměstnavatelů by se mohlo jednat nejen o komplikaci a starost navíc, ale také o příležitost pro zajímavý benefit. Firmy, které takovou možnost nabídnou, mohou získat pověst atraktivního zaměstnavatele i nálepku společnosti s udržitelným přístupem. I když řada majitelů elektromobilů bude moci nabíjet doma nebo v práci, značná část obyvatel měst nemá a nebude mít k těmto typům dobíjecích bodů přístup. Dostupnost a přístupnost veřejných dobíjecích stanic je proto stále důležitější. V současné době vede v počtu veřejně dostupných dobíjecích stanic Čína. Ještě v loňském roce se právě v Číně nacházelo 85% všech rychlodobíječek a 55% všech pomalých dobíjecích stanic, které byly na světě postaveny. I na této statistice je dobře vidět, že Čína v sektoru elektromobility stojí na špičce. A také jde samozřejmě o odraz čínských reálií; v zemi jsou totiž velmi hustě osídlené městské aglomerace, ve kterých je domácí dobíjení podstatně komplikovanější než třeba v doširoka rozprostřených amerických metropolích. Po celém světě mohou mezery v dobíjecí síti zaplnit lokality, jako jsou nákupní centra, restaurace, letiště, školy a univerzity, sportoviště nebo například kulturní a správní instituce. Ideální je podle dosavadních zkušeností nabízet na těchto místech kombinaci dobíjecích bodů s různými výkony, aby se dalo vyhovět různým potřebám. Dobíjecí kapacity se tím využívají efektivněji a optimalizují se náklady pro řidiče. Lidé totiž v těchto místech tráví hodně času, přesná délka pobytu se ale může značně lišit.
80 % |
40 % |
85 % |
| Domácí dobíjení ovšem nemůže být jediným řešením. Výzkumy ukazují, že 80 % dobíjení ve městech bude probíhat v domácnostech nebo na pracovišti. | Téměř 40 % respondentů nemůže v místě bydliště instalovat nabíjecí stanici. | Ještě v loňském roce se v Číně nacházelo 85 % všech rychlodobíječek. |
Nabíjení u obrubníku
Ve veřejném prostoru může být cennou možností také nabíjení přímo na ulici. Příkladem je město New York. Přibližně 50 % z 1,8 milionu vozidel ve městě parkuje na ulici a newyorské ministerstvo dopravy (NYC DOT) plánuje do roku 2025 nainstalovat v pěti městských částech tisíc dobíjecích míst přímo na ulici. Do roku 2030 by se počet takových dobíjecích stanic měl zvýšit na 10 tisíc.
Projekt má za cíl zmapovat výzvy i příležitosti, které taková síť pouličních stanic nabízí. V roce 2022 byla hotova zhruba stovka dobíjecích bodů. A už při jejich realizaci se ukázalo, o jak dynamický problém se jedná. Využití městského prostoru se v průběhu doby mění. Během pandemie například výrazně přibylo restaurací, které nabízely sezení venku, tedy pouliční „zahrádky“. To vedlo k záboru některých míst původně zamýšlených k instalaci dobíjecích bodů.
Město proto vytvořilo nařízení, které z těchto prostor udělalo zóny se zákazem stání s výjimkou nabíjení. To se tak trochu osvědčilo, ale zařízení není příliš populární. Policie kvůli němu totiž rozdala podle představitelů města jen v roce 2022 řádově stovky pokut.
Podobný „silový přístup“ není možný vždy a všude. Většina radnic a politiků bude raději používat příslovečný cukr spíše než bič. Ale už je nutné začít přemýšlet, jak přesně elektromobilistům pohyb po městě opravdu účinně osladit.
Více informací se dozvíte zde.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
