Infrastruktura pro elektromobily není dokonalá, ale zlepšuje se

Jezdíte elektromobilem každý den, jak hodnotíte pokrytí dobíjecích stanic v Česku a zahraničí?

Když jedete z Prahy směrem k Náchodu, tak najdete poslední rychlonabíječku v Hradci Králové. To potom musí člověk po cestě přemýšlet a pečlivě si naplánovat zastávky. Jízda s elektromobilem je někdy komplikovanější i v zahraničí. Občas si musíte naplánovat, u které dobíjecí stanice zastavíte, abyste totálně nevybili baterii. Ale pokud si nainstalujete mobilní aplikaci a rozvrhnete si cestu, tak to není problém. Například v Německu je už počet nabíječek téměř dostatečný.

Pro koho je vlastně elektromobilita vhodná?

Pro elektromobilitu hovoří statistické údaje: průměrný obyvatel evropského kontinentu ujede autem průměrně 40 kilometrů za den, většina populace žije v městských aglomeracích a hustě obydlených částech. Uvedený denní 40kilometrový průměr převážně vychází z toho, že jde o nájezd v městském provozu z práce domů a nazpět. Odpověď je tedy taková, že elektromobilita je nejvíce vhodná do měst a hustě osídlených aglomerací. Díky širšímu zavedení elektromobility lze lokální emise zplodin z konvenčních automobilů se spalovacími motory přesunout mimo hustě osídlené oblasti.

Současný trh je charakterizován roztříštěností poskytovatelů rychlodobíjecích stanic. Každá síť má svůj čip a své podmínky. Můžete vy jako dodavatelé dobíjecích stanic v tomto ohledu nějak situaci ovlivnit?

Jsme rádi, že dobíjecí konektory již nabraly podobný jednotící směr jako konektory nabíjení u mobilních telefonů. Ale co se poskytovatelů nabíjení týče, to bude chtít ještě trochu času a trpělivosti. Nelze se tomu však divit. Při budování nabíjecí infrastruktury existuje zdravý konkurenční boj, a ne vždy je dohoda ohledně sjednocení způsobu vybírání plateb za nabíjení možná. Již nyní ale existuje na trhu několik firem, které se tímto problémem u nás zabývají a na mnoha nabíjecích stanicích dokážou platby zastřešit svým řešením. Nechci být prorokem, ale do budoucna se neubráníme jednotné platbě, kterou může být buď placení kartou, hotově, či mobilem přes NFC. My jako dodavatelé tomu můžeme napomoci tím, že do svých nabíjecích stanic nainstalujeme odpovídající řešení, které požadavky jejich provozovatelů na platby splní. Například platební terminály, patřičné protokoly pro elektronické platby a podobně.

Co společnost Siemens nabízí koncovému zákazníkovi, firmám nebo společnostem angažujícím se v budování dobíjecí infrastruktury?

Siemens je připraven dodávat celá řešení pro elektromobilitu – jak čistě nabíjecí stanice pro auta nebo městskou hromadnou dopravu, tak i jejich řídicí systém či řešení na akumulaci elektrické energie do bateriových úložišť. Dalším produktem Siemens, který se zaměřuje na efektivní elektromobilitu, pak může být i propojení nabíjecí infrastruktury s měřením a regulací budov, které dokáže automaticky řídit proces napájení elektromobilů tak, aby nedocházelo k překračování maximálních hodnot příkonu a následných zvýšených sazeb.

Kolik elektromobilů Siemens v současnosti provozuje a jaké máte v tomto směru plány?

Nejprve je třeba říci, že s elektromobilitou máme v tuzemsku zkušenosti od roku 2011, kdy jsme byli jednou z prvních společností, které ve svém sídle zprovoznily dva sloupky pro dobíjení v Praze. K tomu jsme převzali od společnosti Citroën dvě vozidla C-Zero. Následně jsme provozovali další typ elektromobilu, a to BMW i3, abychom během posledních dvou let objednali dalších čtrnáct elektromobilů a plug-in hybridů. Některé již jezdí, na další čekáme. A vzhledem k tomu, že jsme se coby globální společnost zavázali k průměrné výši emisí CO₂ 95 g/km na kilometr, přibereme v letošním roce do svého portfolia další desítky elektromobilů s nulovou hodnotou CO₂.