Německý železniční dopravce Deutsche Bahn v září 2016 představil čtvrtou generaci vysokorychlostních jednotek ICE. Ty přicházejí s řadou významných technologických novinek, které zajišťují vyšší komfort cestujícím a současně řeší požadavky na efektivitu provozu. Od příštího roku se nové vlakové soupravy začnou stávat páteří vozby v dálkové dopravě. A dráhy s nimi mají velké plány.
Zprávy o nových rychlovlacích zpravidla začínají údajem o maximální rychlosti. 250 km/h u nového ICE proto může zklamat – nastupující čtvrtá generace je dokonce o čtvrtinu pomalejší než její předchůdce. Německé dráhy ale nepotřebovaly rychlostního rekordmana, jejich zadání bylo jiné. Nové ICE se má stát vlajkovou lodí dálkové flotily, nahradit soupravy vlaků Intercity a Eurocity dodávané mezi lety 1971 a 1991 a poté i stárnoucí jednotky ICE 1 a ICE 2. Nové vlakové soupravy by tak postupně měly u Deutsche Bahn převzít 70 % výkonů osobní dálkové přepravy. Jsou jedním z trumfů, které mají drahám pomoci splnit ambiciózní plán navýšit do roku 2030 počet cestujících o čtvrtinu na 180 milionů ročně. Při návrhu vlakových souprav proto rozhodovalo pohodlí cestujících, variabilita, provozní spolehlivost a spotřeba energie. Siemens nabídl neotřelé řešení postavené na vyvážené kombinaci osvědčených technologií a převratných novinek. Výsledkem je kontrakt na dodávku 130 souprav v hodnotě 5,3 miliardy eur (tj. 143 miliard korun) s opcí na dalších 170. Je to největší zakázka, kterou Siemens ve své stošedesátileté historii získal. Čím nové vlaky dráhy k takovému nákupu přesvědčily?
Intercity-Express (zkráceně ICE) je označení vysokorychlostních vlaků, provozovaných společností Deutsche Bahn (DB) na území Německa a v sousedních zemích.
Vlakové soupravy ICE 4 se mohou pochlubit o 22 % procent nižší spotřebou energie v porovnání se svými předchůdci. Pomohla jim k tomu nejen propracovaná aerodynamika, ale především revoluční lehká konstrukce. Vozy byly prodlouženy na délku 28 m. Ušetřila se tak část prostoru tradičně zabíraného průchody mezi vozy, snížil se počet nutných komponent a souprava se odlehčila. Nové jsou i podvozky. Ty běžné (nehnané) jsou dodávány společností Bombardier. Vynikají lehkou konstrukcí a malým podílem neodpružené hmoty. Jsou šetrné k trati a současně přispívají ke snížení spotřeby. Hnací podvozky zase vycházejí z typové rodiny SF 500, která se osvědčila již na rychlovlacích Velaro nebo dvoupatrových vlacích z produkce Siemensu. Lze tak říci, že na ICE 4 se sešlo to nejlepší a nejprogresivnější z nabídky obou společností.
Vlastně celý koncept pohonu soupravy je pro rychlovlak revoluční. Je postaven na principu nezávislých hnacích vozů. Těch je v soupravě obvykle polovina a každý z nich má pod podlahou uloženu kompletní technologii pohonu. Pokud se jeden hnací vůz porouchá, vlak stále může pokračovat ve své cestě. Porouchaný vůz lze navíc následně jednoduše vyměnit za jiný a neblokovat tak kvůli jeho opravě celou soupravu. Možnost kombinovat hnací, běžné a řídicí vozy nabízí dopravci také úžasnou variabilitu. Různými kombinacemi lze získat soupravy s právě potřebnou kapacitou, maximální rychlostí a akcelerací. O řízení a optimalizaci výkonu jednotlivých komponent vlaku se přitom vždy stará systém Sibas PN, odvozený od průmyslového automatizačního systému Simatic.
Variabilita pokračuje i v interiéru. Ten je díky sedadlům a dalším prvkům umístěným ve vodicích profilech v podlaze snadno konfigurovatelný. Nová ergonomická sedadla navíc mají zásuvky a displeje rezervačního systému umístěny přímo v sobě. Změny proto lze provádět pouhým posunem nebo otočením, velice rychle a jednoduše tak lze reagovat třeba na aktuální stav rezervací. Díky prodlouženým vozům poskytuje ICE 4 velice efektivní využití plochy. Například 200 m dlouhý vlak je sestaven pouze ze sedmi vozů a skýtá 450 sedadel. To je o desetinu více, než by pojmuly předchozí typy. Interiér přitom působí velice velkoryse, prostorně a světle.
Podílejí se na tom i obří panoramatická okna (1924 x 780 mm) nebo adaptivní LED osvětlení, které je automaticky regulováno podle ročního období a denní doby. V soupravě se najde místo i na osm jízdních kol a důstojné místo pro cestující upoutané na vozíčku. Pro první i druhou třídu je k dispozici bezdrátový internet a pokrytí paluby signálem sítí mobilních operátorů. Klimatizace je dimenzovaná na rozsah teplot od pětadvacetistupňového mrazu po pětačtyřicet nad nulou. Je provedena jako plně redundantní systém. Když první systém selže, nastoupí záložní. Ptáte se, kdy se novým vlakem budete moci svézt? Od podzimu 2016 probíhaly zkoušky na tratích mezi Hamburkem a Mnichovem. A od prosince roku 2017 pak první soupravy ICE vyjedou do pravidelného provozu.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
