Energetika

Vranovské přehradě se někdy přezdívá moravský Jadran. Velikostně to samozřejmě nesedí, 760 hektarů vodní nádrže Vranov by se do plochy Jaderského moře vešlo více než dvacettisíckrát. Ale pocitově se to uznat dá. Romantické vranovské zátoky vhodné pro odpočinek i sportování a k tomu jihomoravská letní vedra skutečně mohou evokovat Středomoří. Přehrada vznikla kvůli elektrárně, která pracuje už devadesát let. Její vybavení na jaře 2024 obohatilo bateriové úložiště, které dodala společnost Siemens.

Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.

Výroba společnosti Siemens v moravské Mohelnici má dlouhou tradici. Začala již ve dvacátých letech minulého století, tehdy pod značkou Siemens Elektrotechnika. Na tuto tradici dnes důstojně navazuje závod na výrobu přípojnicových systémů nesoucí název Siemens Busbar Trunking Systems (SBTS).

Jde o nejúčinnější skleníkový plyn, který lidstvo zná. Ale současně je to užitečné izolační médium pro elektroenergetiku a má další šikovná uplatnění v průmyslu i třeba ve zdravotnictví. Ale jeho doba končí a výzkumníci za něj musí najít vhodnou náhradu. Siemens už takovou ve své nabídce má.

Když kapacita sítě pro distribuci elektřiny v Bachledově dolině přestala dostačovat, bylo třeba začít hledat řešení. Výběr vhodné technologie komplikoval náročný terén i ekologické aspekty, které musely být zohledněny. Inteligentní, ekonomické a zároveň ekologické řešení se nakonec objevilo v podobě bateriového úložiště od společnosti Siemens.

Situace, když tato zařízení zasáhnou a elektrická zařízení se octnou bez dodávky energie potřebné k jejich provozu, je nepříjemná. Ale zároveň je to fyzický důkaz toho, že tito nenápadní strážci sítě bezchybně plní svou funkci.

Evropská unie bude muset na základě závazku, který si na své cestě k uhlíkové neutralitě uložila, do roku 2030 upravit své energetické hospodářství tak, aby alespoň 32 % energie získávala z obnovitelných zdrojů. To bude jinými slovy znamenat, že téměř třetina zdrojů bude z velké části závislá na aktuálních přírodních podmínkách a jejich regulační možnosti pro zajištění výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě budou omezené; slunci a větru zkrátka neporučíme.

Více než 90 % veškeré elektřiny vyráběné v České republice pochází z parních turbín – ať už jsou instalovány v tepelných, anebo v jaderných elektrárnách. Podobný poměr uvádějí statistiky také třeba ve Spojených státech. Jak vidno, parní turbína je pořádně užitečný stroj, i když není svým principem úplně nejnovější. Je dokonce starší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Tři kontejnery, 4 MW výkonu, 2,5 MWh kapacity. Největší bateriové úložiště zapojené do české energetické soustavy v Plané nad Lužnicí toho díky svým funkcionalitám zvládne opravdu hodně.

Statistiky jsou neúprosné. V roce 1990 produkoval v ČR průmysl 51 milionů tun oxidu uhličitého za rok a doprava 7 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Průmysl byl sedminásobně větším iniciátorem klimatických změn než doprava. V roce 2016 byl poměr opačný, v ČR vyprodukoval průmysl 9 milionů tun oxidu uhličitého za rok a doprava 18 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Doprava se stala dvojnásobně větším iniciátorem klimatických změn než průmysl. Zároveň je doprava též v ČR největším a trvale rostoucím konečným spotřebitelem energie.