Zlepšit zásobování elektřinou v Egyptě má za úkol obří projekt stavby tří elektráren na zemní plyn doplněný vybudováním soustavy větrných elektráren. Jeho první fáze překonala všechna pozitivní očekávání.
Rostoucí populace Egypta stejně jako tamní průmysl trpí nedostatečnými dodávkami elektřiny. Souvislosti zásobování elektřinou v severní Africe přitom není někdy z pohledu Evropanů snadné pochopit. Jejich následky jsou však dalekosáhlé. V minulosti například Egypt odebíral část potřebné elektřiny ze sousední Libye. Už neodebírá, protože libyjská elektroenergetika se hroutí, nedokáže zajistit dodávky pro vlastní území, natož aby ještě zvládla export. Kuriózním příkladem je výpadek elektřiny, který zasáhl v půli letošního ledna rozlehlé oblasti západní Libye a zatemnil i hlavní město Tripolis. V některých oblastech trval až třicet hodin, což nebylo příjemné už proto, že Libye právě prožívala nejchladnější zimu za dlouhá léta.
Vysvětlení výpadku je zdánlivě kuriózní. Koncem prosince se kmenové milice v Libyi dostaly do sporu. Příslušníci jedné z nich, z oblasti Zawiya, se zmocnili zásilky tabáku do vodních dýmek, která však patřila obchodníkovi z kmene v oblasti Warshefana. Okradený kmen tedy zajal rukojmí z oblasti Zawiya a požadoval vrácení tabáku. Protože se však jednání vlekla, jiná milice z oblasti Zawiya uzavřela v lednu plynovod, který zásobuje prakticky každou elektrárnu na jihu a západě Libye, čímž vtáhla do jednání i státní úředníky. Incident měl šťastný konec: tabák se vrátil majiteli, rukojmí se vrátili domů a plyn se vrátil do potrubí, takže se z něj zase dala vyrábět elektřina, což v daných oblastech znamená, že proud není vypnutý neustále, ale „jenom“ pět až devět hodin denně... Incident popsal blízkovýchodní server Al-Monitor s připomínkou, že Libye vzhledem k vnitřní nestabilitě ztratila i schopnost spolehlivě vyrábět elektrickou energii, natož pak ji ještě exportovat dřívějším odběratelům v Egyptě a Tunisku.
Také Egypt dnes trpí nedostatkem elektřiny. Možnosti získávat ji ze sousední Libye zanikly a problém je i s možnostmi výroby doma. Zejména v létě, kdy se zapínají klimatizační přístroje nebo třeba jen větráky, bývají výpadky elektřiny na denním pořádku, poznamenává server Middle East Eye. Nejhorší situace byla v létě 2013, kdy výpadky elektřiny trvaly i deset hodin každý den. Mohamed El-Sobky, profesor elektrotechniky na Káhirské univerzitě, kterého server cituje, vidí tři hlavní příčiny potíží: „Jsou to špatná, podfinancovaná údržba existujících elektráren, kvůli níž pětina elektrárenské kapacity vůbec nefunguje, dále nedostatek paliva a neefektivní spotřeba. Znaky rostoucích problémů se projevovaly už posledních patnáct let,“ říká profesor El-Sobky. A potíže se mohou ještě stupňovat. Obří elektrárny Asuánské přehrady samozřejmě závisí na stavu hladiny Nilu. Jenomže vysoko proti proudu veletoku, až na Modrém Nilu v Etiopii, v současné době dobíhá stavba jiné obří vodní nádrže. Hotova má být letos, v příštích letech se naplní vodou – a Egypt se obává, že se tím změní vodní poměry na veletoku, což ohrozí egyptské zemědělství a samozřejmě také zkomplikuje využití turbín Asuánské přehrady, takže zásobování elektřinou se stane ještě méně předpověditelným.
V této situaci není těžké pochopit, že egyptská vláda hledala zásadní řešení své energetické situace. Proto podepsala v červnu 2015 se společností Siemens smlouvy v hodnotě osmi miliard eur na podstavení tří vysoce účinných, zemním plynem poháněných elektráren s kombinovaným cyklem o celkovém výkonu 14,4 GW, a také na vybudování soustavy větrných elektráren. Nové plynové a větrné elektrárny mají ve svém souhrnu posílit kapacity výroby elektřiny v Egyptě o 16,4 GW, tedy o plnou polovinu. Plynové elektrárny začnou energii dodávat po etapách. První fáze obřího projektu byla dokončena v lednu. V ní mělo být připojeno na rozvodnou síť zatím 4,4 GW nové kapacity, ale ve skutečnosti se už podařilo připojit dokonce 4,8 GW. Oněch 400 s předstihem dodaných MW představuje zásobování elektřinou pro více než milion Egypťanů. „Podařilo se nám tak překonat všechny rekordy v moderní historii výstavby elektráren na klíč,“ komentoval vývoj šéf Siemensu Joe Kaeser. Plynové elektrárny mají být komplexně uvedeny do provozu v květnu 2018. Každá bude mít výkon 4,8 GW, v souhrnu tedy 14,4 GW. Vznikají ve spolupráci s egyptskými partnery Elsewedy Electric a Orascom Construction. Elektrárny nesou pojmenování Beni Suef, Burullus a New Capital. Každá bude poháněna osmi spalovacími turbínami Siemens třídy H, které byly vybrány pro svůj vysoký výkon a rekordní účinnost. Doplněny navíc budou parními turbínami SST-5000, které ještě využijí vznikající teplo. Po úplném dokončení budou tyto tři elektrárny s kombinovaným cyklem největší na světě. Emad Ghaly, šéf Siemensu v Egyptě, připomněl, že díky tomu bude možné dodávat energii pro miliony lidí a stabilizovat zásobování průmyslu elektřinou. „Projekt také Egyptu umožní ročně dosáhnout úspor 1,3 miliardy dolarů za palivo,“ dodal.
Mimochodem, elektromotory do chladicích věží nových elektráren dodal odštěpný závod společnosti Siemens z Frenštátu pod Radhoštěm. Celkem 105 těchto zařízení zabezpečí chlazení horké páry a její přeměnu zpět do kapalné podoby pro opětovné použití. Kvůli snížení elektromagnetického hluku bylo třeba vyrobit speciální rotory s jiným počtem drážek, než je standardní provedení. Ale ještě zpět k celkové výstavbě v Egyptě: Siemens rovněž dodá až dvanáct větrných farem pro Suezský záliv a oblast západního Nilu, které mají výhodné větrné podmínky. Farmy budou zahrnovat zhruba 600 větrných turbín s instalovaným výkonem 2 GW. Polymerové listy rotorů budou vyráběny přímo v Egyptě. Společnost Siemens rovněž školí 600 egyptských inženýrů a techniků. Také ti totiž budou zapotřebí k tomu, aby pozvedli stav elektrárenské soustavy země.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
