Eiffelova věž, Louvre, Vítězný oblouk. Pařížské dominanty, které si všichni spojíme s touto francouzskou metropolí. V řadě dalších architektonických památek města vznikla navíc v roce 2014 budova nadace Louise Vuittona. Moderní umělecké muzeum, navržené oceňovaným architektem Frankem Gehrym, má ambice stát se novou pařížskou ikonou.
Nápad na výstavbu nové galerie moderního umění s využitím i pro další kulturní a společenské akce přišel již v roce 2000. Pro navržení centra byl osloven americko-kanadský architekt Frank Gehry (nositel Pritzkerovy ceny za architekturu), který je mimo jiné i spoluautorem pražského Tančícího domu. „Chtěli jsme prezentovat Paříž jako mimořádné místo pro kulturu a umění. Ukázat její odvahu, emoce a s pověřením Franka Gehryho postavit ikonickou budovu 21. století.“ (Bernard Arnult, předseda představenstva koncernu Moët Hennessy Louis Vuitton) V prvních skicách čerpal Gehry inspiraci ze zahradní architektury a lehkosti skla z konce 19. století. Navrhl budovu tak, aby stále citlivě harmonizovala s okolním prostředím. Poté stylizoval celou řadu modelů do dřeva, plastu a hliníku, hrál si s liniemi a tvary, snažil se nakreslit budovu, která by vypadala jako v pohybu. Výsledný ideový návrh obsahoval stavbu se skleněnou fasádou, v níž se zrcadlila obloha, koruny okolních stromů a vodní plocha obklopující stavbu, což vytvořilo kýžený dojem pohybujícího se objektu. A přesně tak byla stavba zkonstruována. „Jako reflexi na náš neustále se měnící svět jsme chtěli vytvořit budovu, která by se vyvíjela v závislosti na čase a světle s cílem vyvolat dojem něčeho pomíjivého a neustále se měnícího.“ (Frank Gehry, architekt)
Dekonstruktivistickou budovu o celkové ploše 11 000 m² tvoří ocelová konstrukce s dřevěnými nosníky a ocelovými sloupy nakloněnými do všech směrů. Celková váha ocelové struktury je 15 000 tun, což je dokonce dvojnásobek Eiffelovy věže. Dvanáct skleněných „plachet“ pokrývá celou fasádu budovy. Uvnitř najdeme jedenáct různě velkých galerií, centrální auditorium, které pojme až tisíc návštěvníků, a restaurační prostory. Součástí stavby obklopené vodními kaskádami jsou i tři venkovní terasy s jedinečným výhledem na Paříž. Nenechte se však mýlit, v muzeu nenajdete proslulé produkty z dílny slavného návrháře, nýbrž umělecká díla zejména z 20. století. Mezi autory, jejichž díla jsou v muzeu vystavována, patří například Andy Warhol, Andreas Gursky nebo Jean-Michel Basquiat. S ohledem na kořeny francouzské kultury 19. století využil Gehry technologické možnosti dnešní doby a otevřel tak cestu průkopnickým inovacím. Budova označovaná jako Eiffelova věž 21. století a připomínající skleněná oblaka, obřího stříbrného brouka či futuristickou plachetnici se po svém dokončení stala nejen centrem uměleckého dění, ale i dalším ze symbolů Paříže.
Jedním z předpokladů pro zachování hodnoty uměleckých děl je udržování konstantní teploty v celé budově, a to za jakéhokoli počasí. Tohoto úkolu se v Muzeu Louise Vuittona s vervou zhošťuje systém řízení budovy Desigo Insight z dílny společnosti Siemens. Díky geotermálnímu systému vytápění a chlazení, který využívá regulátory nainstalované v podlaze, je v celé budově udržována stálá teplota bez ohledu na výkyvy počasí. Mimo to je muzeum vybaveno elektrickou požární signalizací. Ta se skládá z ovládací ústředny Sinteso FS20, detekční ústředny STT20 a nasávacích hlásičů kouře Siemens. I přes velmi specifické vlastnosti muzea dokážou systémy splnit nejnáročnější požadavky i takto unikátní budovy.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
