Technologie instalované v Testbedu pro Průmysl 4.0 na ČVUT v Praze jsou primárně určeny pro zájemce o automatizovanou a digitalizovanou výrobu dle principů Průmyslu 4.0 z řad menších a středních podniků, které si zde mohou vyzkoušet vlastní řešení.
Zabezpečit proti požáru objekt, v němž žijí lidé nějakým způsobem handicapovaní – špatně se pohybují nebo jejich smyslové orgány nejsou zcela v pořádku –, může být technologickou výzvou. Požární bezpečnost se totiž skládá z několika různých disciplín – z detekce požáru, vyhlašování poplachu, organizace evakuace, stabilního hašení a grafických nadstavbových systémů. Sladit všechny tyto složky dohromady tak, aby vše perfektně fungovalo, nemusí být zcela snadné.
Jedním z hlavních rysů tzv. chytré výroby je přítomnost autonomních automatizačních řešení vybavených umělou inteligencí (AI). Pro vývoj kvalitního AI systému je nezbytné mít dostatečné množství kvalitních dat a také odpovídající výpočetní kapacitu. Výrobní data jsou ale současně velmi choulostivá a je potřeba s nimi nakládat s nejvyšší opatrností. Na všechny tyto požadavky odpovídá platforma Siemens Industrial Edge ve spolupráci s otevřeným systémem pro průmyslový internet věcí (IIoT).
Následující rozhovor je volným zpracováním podcastu s Mohsonem Rezayatem ze seriálu Siemens „Human & AI“ o umělé inteligenci, strojovém učení a lidech a také o tom, jak může lidstvo z těchto technologií těžit.
Digitální transformace se odehrává v mohelnickém závodě Siemens Elektromotory již několik let. Nová etapa je ve znamení implementace vyšších řídicích systémů.
Nový evropský „Green Deal“ staví náročné výzvy prakticky před každé odvětví. Sektor dopravy rozhodně není výjimkou. Během třiceti let by se měl vypořádat s přesunem tří čtvrtin nákladu ze silnice na koleje a vodu. Co je potřeba udělat, aby železnice takovou výzvu zvládla?
Aditivní výroba známá také pod označením 3D tisk je jednou z přelomových technologií posledních dekád, která je, díky celé řadě výhod, považována za klíčovou průmyslovou technologii budoucnosti.
Společnost Siemens se podílela na digitalizaci výroby ložisek pro kola firmy SKF v jejím závodě v italské Airasce.
Umělá inteligence (AI) fascinuje lidstvo již několik desetiletí. Lví podíl na tom mají bezesporu sci-fi knihy Isaaca Asimova. Hranice mezi science fiction a realitou je však velmi tenká, a navíc se v čase významně posouvá. To, co bylo ještě nedávno stěží představitelné, je dnes již zcela běžné. S umělou inteligencí se to má velmi podobně. I když je AI stále ještě spíše ve fázi zrodu, scénářů reálného světa, ve kterých začíná hrát významnou roli, stále přibývá.
Základem efektivního fungování jakéhokoli systému je od nepaměti pořádek a přehled o všem, co má v daný čas být na správném místě. Ale s raketově přibývajícím a neustále bobtnajícím objemem informací už se záležitost komplikuje.
Vítězem osmého ročníku soutěže Sinumerik Cup v CNC programování, jehož finále proběhlo 25. října v pražském sídle společnosti Siemens, se stal dvoučlenný tým studentů ze Střední průmyslové školy Jeseník. Studenty Miroslava Juhaňáka a Viktora Pecinu dovedl k vítězství učitel Jaroslav Kolda. Vítězství je pro tuto školu o to cennější, že se soutěže účastnila poprvé.
Říká v rozhovoru František Podzimek, ředitel oddělení Digitální podnik v Siemens Digital Industries. Jak? Pomocí poradenství, které pomáhá vytvořit strategii digitální transformace firmy od základů. Jak vypadá práce poradenských týmů Siemens v oblasti digitální transformace v praxi a co od ní můžete čekat, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
