Články, www stránky strana 50

Nový způsob detekce rentgenova záření dává šanci získat kvalitnější rozlišení obrazu. Inovace je založena na vmísení specifických látek do organických materiálů. Absorbují rentgenové záření, které potom detektor převede na viditelné světlo. Společnost Siemens koordinuje projekt HOP-X, financovaný německou vládou, jehož cílem je tuto technologii rozvinout. Očekává se, že podstatně zlepší klasické rentgeny i mamografy. Obrázek ukazuje schopnosti organického detektoru.

Filip Pertold se s námi nechtěl bavit o budoucnosti. Podle ekonoma z institutu CERGE-EI, který se specializuje na otázky pracovního trhu, je přítomnost zajímavá dost. Žijeme stále ještě v dozvucích velké technologické změny – digitalizace. Přinesla s sebou dlouhé období prosperity, ale také společenské změny, které některým pomohly, jiným uškodily. I další revoluce budou stejně turbulentní a připravit se na ně lze jen těžko. Pomůže možná jen dobrá škola a přestěhování do velkého města.

Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.

Zdá se to zvláštní až neuvěřitelné, ale byly to mimo jiné právě život ztěžující byrokratické poměry v pruské armádě a ve společnosti v polovině 19. století, které překvapivě rozhodly o vzniku dnešního koncernu Siemens.

Zajímáme se o nový design, sledujeme současné trendy v bydlení i oblékání – víme však, jak vlastně tyto trendy vznikají a kdo si je vymýšlí?

„Vyspělé roboty se sice v případě poruchy bez lidí obejdou, ale ne bez algoritmu vytvořeného člověkem, bez něhož by vůbec nemohly fungovat,“ zdůrazňuje vedoucí katedry výrobní techniky a robotiky Strojnické fakulty Technické univerzity Košice Mikuláš Hajduk. Robotice se začal věnovat s lidmi, kteří byli v tehdejším Československu doslova pionýry tohoto oboru. Dnes vede specializovanou katedru a s kolegy a studenty pracuje na výzkumu, jak co nejlépe využít roboty nejen v průmyslu.

Nestává se často, aby již jednou poražená technologie opět mířila na výsluní. Historie se obvykle zopakuje jen v krátké nostalgické retro vlně. Chystaný návrat elektromobilů je však jiný případ.

Jean Nouvel stvořil odhmotněnou hmotu, oproštěnou od běžných prvků architektury a vše vtěsnal na parcely mezi původní zástavbou, které se klidně dotýká a prorůstá do ní.

Mechanický strojek je symbolem hodinářského průmyslu. Nezměnilo se to ani v dobách, kdy toto odvětví zaplavili japonští výrobci se svojí levnější elektronickou alternativou.

Elektronový mikroskop ukazuje jemné kuličky keramického prášku na lopatkách plynové turbíny v elektrárně v německém Irschingu. Vytvářejí ochranný tepelný povlak, který je výsledkem speciálního procesu mletí, lepení i spékání. Výzkumníci společnosti Siemens nanesli nátěr plazmovou dýzou, aby lopatky odolaly plynu zahřátému na více než 1 500 stupňů Celsia.

Den, od něhož se vše začalo odvíjet Říká se, že sudičky nadělují člověku jeho budoucnost podle řady kritérií, z nichž důležitou roli hraje nadání, výchova a vzdělání, které jeho další cestu nasměrují. U mladého Wernera v mlýnku osudu semlely nejspíš všechny tyto ingredience vrchovatě.

Zemské jádro je velmi horké. Teplota ve středu Země dosahuje až 6 000 °C, což je srovnatelné s podmínkami, jaké panují na povrchu Slunce. Zakusit takové teplo na vlastní kůži můžeme zde, na zemském povrchu, prostřednictvím vulkánů, horkých pramenů a gejzírů. A něco z toho můžeme dokonce zachytit a využít třeba k výrobě elektřiny.