Součástí Vysokého učení technického v Brně jsou prostory určené pro výzkum a vývoj – Vědecko-technický park prof. Lista. Jejich součástí je i Laboratoř spínacích přístrojů koncipovaná jako tzv. zkratová zkušebna.
V roce 2013 byla ve dvou etapách realizována dodávka sedmi kompaktních modulů 3AP1 DTC-123 kV pro rekonstrukci a rozšíření venkovní rozvodny E.ON v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Když vyrazíme do hor lyžovat, myslíme na lanovku především jako na prostředek, který nás dopraví nahoru, abychom mohli sjet dolů.
Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nové rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.
Ukazuje se, že lidstvo zřejmě nedokáže změnit způsob života a ekonomiku natolik, aby zbrzdilo změnu klimatu. Vědci tedy přemýšlejí, zda by na tento fenomén nemohli vyzrát jinak. A vznikl nový termín – geoinženýrství. Říká: co jsme pokazili, dokážeme díky technice napravit.
V diskusích o alternativních zdrojích elektrické energie se v posledních letech vedle solárních kolektorů a větrných farem stále více hovoří i o technologii OTEC (Ocean Thermal Energy Conversion). Tato technologie k tvorbě elektřiny využívá teplotního rozdílu mezi studenější vodou nacházející se v mořských hlubinách a teplejší vodou při hladině. O obrovském zdroji energie ukrytém v oceánech přemítal již Jules Verne ve své knize Dvacet tisíc mil pod mořem. Jeho románová vize se nyní stává skutečností.
Před jedním stoletím zažíval vyspělý svět téměř stejně rozsáhlou technologickou revoluci v osvětlení jako dnes. Byla to doba, kdy kov vytlačil bambus a želatinu.
Nedostatku kvalitních techniků není třeba se obávat, ale musíme začít konat, říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika. Místo kritiky škol bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jakou budoucnost u nás absolventi technických oborů vlastně mají. A také nad tím, proč naši mládež technika nebaví.
Všem známá epidemie viru eboly, která před třemi lety probíhala v západní Africe, vznikla přenosem viru ze zvířete na člověka, a to nejspíše kvůli masu. Opakování podobných případů by mohl předejít pokrok v zemědělství.
Astronom Pavel Spurný je ve svém oboru světovou špičkou. Práce jeho malé, pouze několikačlenné skupiny z Astronomického ústavu v Ondřejově zahrnuje nejen výpočet dráhy loňského Čeljabinského meteoritu, ale třeba také první objev „meteoritu s rodokmenem“ – tedy tělesa, jehož pád jsme přímo sledovali na jižní polokouli, uprostřed Austrálie. Ale za to, že je to možné, může v podstatě jedna velká kosmická shoda okolností.
Profesor Jiří Chýla je místopředsedou Výboru pro spolupráci České republiky a Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Má tedy blízko i k objevům, které se tam uskutečňují.
Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.
