Boj o světlo
Před jedním stoletím zažíval vyspělý svět téměř stejně rozsáhlou technologickou revoluci v osvětlení jako dnes. Byla to doba, kdy kov vytlačil bambus a želatinu.
Před jedním stoletím zažíval vyspělý svět téměř stejně rozsáhlou technologickou revoluci v osvětlení jako dnes. Byla to doba, kdy kov vytlačil bambus a želatinu.
Nedostatku kvalitních techniků není třeba se obávat, ale musíme začít konat, říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika. Místo kritiky škol bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jakou budoucnost u nás absolventi technických oborů vlastně mají. A také nad tím, proč naši mládež technika nebaví.
Všem známá epidemie viru eboly, která před třemi lety probíhala v západní Africe, vznikla přenosem viru ze zvířete na člověka, a to nejspíše kvůli masu. Opakování podobných případů by mohl předejít pokrok v zemědělství.
Astronom Pavel Spurný je ve svém oboru světovou špičkou. Práce jeho malé, pouze několikačlenné skupiny z Astronomického ústavu v Ondřejově zahrnuje nejen výpočet dráhy loňského Čeljabinského meteoritu, ale třeba také první objev „meteoritu s rodokmenem“ – tedy tělesa, jehož pád jsme přímo sledovali na jižní polokouli, uprostřed Austrálie. Ale za to, že je to možné, může v podstatě jedna velká kosmická shoda okolností.
Profesor Jiří Chýla je místopředsedou Výboru pro spolupráci České republiky a Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Má tedy blízko i k objevům, které se tam uskutečňují.
Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.
„Zaplať pánbůh, že to nebyl hodinář,“ radostně konstatoval mladý Werner, když hodnotil obchodní spojenectví s Halskem. Protože do té doby bylo běžnou praxí, že právě lidé vyučení v tomto oboru stáli u zrodu řady elektrotechnických vynálezů.
Stalo se to jednoho zimního dne před čtyřmi a půl tisíci lety. Lidstvo ještě nezačalo sepisovat Bibli, čekalo na vynález loukoťového kola a pyramidy byly v Egyptě relativně čerstvou módní novinkou. Neznámý umělec právě tehdy v norském Rødøy dokončil svou nejnovější rytinu. Zobrazuje lovce na běžkách.
V českých i slovenských městech probíhá rozsáhlé bourání továrních budov. Volných ploch vhodných pro novou výstavbu se už v širších centrech nedostává a v objektech, které zůstaly po výrobních podnicích, se už dlouho nic nedělá. Srovnat je se zemí je však v mnoha případech kulturním barbarstvím. Staré průmyslové areály totiž mají nenahraditelného genia loci, ducha místa.
Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.
Sudičky Ernstu Wernerovi v den jeho narození – 13. prosince 1816 – bezesporu u kolébky života přisoudily talent a nadání. Ale u lidí technického ducha osud samozřejmě také ovlivňuje nadšení z nových vynálezů a jejich fascinujících možností.
Čtenář možná bude znát povídku E. A. Poea, jež nese název muž davu. Pojednává o člověku, který pravděpodobně veškerý svůj čas trávil tím, že se nechával unášet proudy lidí valícími se londýnskými ulicemi. Jeho chování bylo podivné, dostal-li se totiž na okraj davu, ztrácel vitalitu a začínal být nejistý, jakmile se však vrátil zpět do jeho středu, byl opět ve svém živlu.