Články, www stránky strana 42

Sestava s nukleárním pohonem Copernicus bude na výpravu na Mars připravena po roce 2040.

Čeká se na inteligentní roboty

Éra „mapovaní“ sluneční soustavy se pomalu uzavírá. Nelze vyloučit, že v následujícím období si kosmonautika vybere oddychový čas. Je potřeba zpracovat obrovská kvanta získaných dat, připravit novou generaci robotů a vybrat ty správné cíle. 

I malé vodní elektrárny si zaslouží svoji renesanci

Mladá, ale velmi ambiciózní: taková je třeboňská společnost Hydroservis-Union pro. Byla sice založena teprve nedávno, ale spektrum jejích aktivit je pozoruhodně široké. Firma se snaží nejen o výrobu čisté energie z vody, ale věnuje se i vlastnímu technologickému vývoji – navrhuje a vyrábí turbíny, vodní kola a další zařízení spjatá s vodním živlem. O tom, jak toto vše jen s hrstkou zaměstnanců zvládá, o významu vodní energetiky a o vodě vůbec jsme hovořili s Viktorem Korbelem, jednatelem společnosti Hydroservis-Union pro. 

Do všech koutů sluneční soustavy

V polovině července se završila éra velkých objevů – k Plutu dorazila americká sonda New Horizons a zkompletovala unikátní sbírku. Daleká planeta byla dosud posledním velkým tělesem, které ještě nenavštívila žádná průzkumná sonda. 

Říše vodních sil - giganti i trpaslíci

Využívání vodní energie má velmi dlouhou historii. Její velký potenciál byl objeven již ve starověku. Nejprve vodní energie našla uplatnění v dopravě, záhy se ale začala využívat i k pohánění strojů – mlýnů, hamrů, čerpadel či pil. V Evropě došlo k masivnějšímu rozšíření jejího využívání ve středověku. Značnou měrou se na tom podílely mnišské řády, jejichž kláštery vodní energii hojně využívaly.

Námořní doprava v elektrickém kurzu

Drtivá většina současných plavidel je poháněna dieselovými motory, které vypouštějí do vod a ovzduší nemalé množství škodlivin. Proto se i v tomto dopravním odvětví usilovně řeší, jak přejít k jiným, ekologičtějším pohonům. S automobily a motocykly na elektrický pohon se již dnes čas od času na silnicích můžeme potkat. Nyní začínají pronikat elektrické pohony i do vod řek a oceánů. Objevují se však i další alternativy.

Umělé organismy by měly nahradit továrny

Ne každý diabetik, který si píchá inzulin, ví, že jej pro něj v nádržích ve farmaceutických továrnách vytvářejí bakterie s vloženým kouskem lidského DNA. Inzulinu je díky tomu pro nemocné dostatek a nemusí se získávat ze slinivek prasat a krav odebraných na jatkách, jako se to dělalo dřív.

RFID, kam kráčíš?

Technologie RFID není žádnou novinkou. Systémy rádiofrekvenční identifikace již řadu let pomáhají organizovat výrobu, usnadňují logistické procesy nebo hlídají zboží v obchodech. Zavedená a prověřená technologie však začala v řadě aplikací narážet na své technologické limity. Zdá se však, že mnohé z nich mají brzy padnout. 

Začneme se bavit po drátech

Energetika je největší průmyslové odvětví vůbec. A dnes patrně stojí na prahu další revoluce. Nové, chytřejší, pružnější a účinnější využívání elektřiny od její výroby až po spotřebu. 

Největší vodíkové úložiště energie na světě

Společnost Siemens uvedla do provozu největší elektrolytickou výrobnu vodíku na světě – Energiepark Mainz. Zařízení, které se nachází v německé Mohuči, je unikátní nejen svojí výrobní kapacitou, ale také svojí schopností efektivně zužitkovávat nadbytečnou energii z obnovitelných zdrojů při produkčních špičkách. Celý projekt, na kterém se podíleli i odborníci ze společnosti Linde a RheinMainské univerzity, trval tři roky, a jeho realizace vyšla na 17 milionů eur.

Báječní lidé na létajících zařízeních

Že je v nadpise odkazujícím na legendární aviatický film „Báječní muži na létajících strojích“ dvojitá chyba? Ovšemže, jde ale o záměrné zpřesnění. Létající zařízení je terminus technicus české legislativy pro kategorii malých letadel a zdaleka už neplatí, že oblaka brázdí jen odvážní muži. Zejména mezi ultralighty pilotek houfně přibývá.

ZÁŘÍCÍ OSTROV

Každou noc se v Severním moři objeví z dálky viditelný bod – konvertorová plošina SylWin 1. Slouží k přeměně elektrická energie vyrobené 232 větrnými elektrárnami Siemens z mořských větrných parků Dan Tysk, Sandbank a Butendiek. Na plošině se střídavý proud o vyšším napětí přeměňuje na stejnosměrný proud o velmi vysokém napětí (HVDC), který je s nižšími ztrátami přenášen podmořskými kabely na pevninu. Plošina SylWin 1 je dlouhá 83 metrů a široká 56 metrů. Fotografie byla pořízena z jeřábu zásobovacího plavidla.