Soupravy metra jezdící bez lidské obsluhy nejsou ničím novým, v některých evropských městech se takovéto vlaky pohybují již více než 25 let. Nejdéle je bezobslužné metro v provozu ve francouzském Lille – od roku 1983. Bezobslužným provozem metra se dnes mohou pochlubit rovněž v Londýně, Lyonu, Turíně, Budapešti či Barceloně.
Jízda po městě většině řidičů příliš radosti nečiní. Vydatně k tomu přispívají i potíže, které obvykle mívají s parkováním. V každém trochu větším městě je totiž parkovacích míst méně než vozidel, která se pohybují po jeho ulicích. Pokud řidič hledá místo k zaparkování, musí v průměru ujet 4,5 km, než je najde. Pokud tyto kilometry přepočteme na emise CO2, jedná se minimálně o 630 g. Jsou-li takových vozidel každý den ve městě stovky či tisíce, je to již poměrně značné množství.
Město Pardubice patří v rámci České republiky k několika málo regionům, které jsou velmi aktivní v projektu Smart Cities, tzv. chytrých měst. O tom, jak by měly vypadat Pardubice v roce 2020 a jaké cesty vedou k naplnění těchto vizí, jsme hovořili s primátorem města Pardubice Martinem Charvátem.
Co je to „chytré město“ a jaké úkoly musí vyřešit? Jak moc mění naše životy digitální technologie a jak budou vypadat města v roce 2050?
Horkovzdušné balony plují po obloze již téměř 240 let a zejména ve svých počátcích, kdy šlo o jediný způsob jak dopravit člověka do vzduchu, představovaly jeden z nejvýznamnějších prostředků pro výzkum atmosféry. S příchodem letadel a dalších strojů schopných letu balony téměř ztratily svůj význam, přesto se s nimi můžeme setkat i dnes. A to nejen jako s vyhlídkovými plavidly, stále plní roli efektivního prostředku k realizaci vědeckých měření. Rozsáhlá, ale rychlá měření V projektu zvaném „Hotspots“ používají vědci společnosti Siemens horkovzdušné balony a drony vybavené infračervenými kamerami a dalšími senzory k měření tepelné bilance nejen jednotlivých budov, ale rovnou celých městských částí. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že umožňuje podstatně lépe odhadnout, které budovy vykazují největší tepelné ztráty a u nichž by tak případná modernizace měla největší přínos. V…
Nadine vám podá ruku, když s vámi mluví, hledí vám do očí, podle obsahu konverzace projeví radost nebo smutek. Zapamatuje si vás, ví, o čem jste hovořili minule. Prostě – příjemná recepční na Nanyangské technické univerzitě v Singapuru. Až na to, že Nadine je robot. Jeden z těch, kteří vás možná brzy připraví o práci.
Musée des Confluences (Muzeum soutoku) postavili v ukázkovém koutu Francie nedaleko centra Lyonu, kde se vlévá Saôna do Rhôny.
Dokážou stroje porozumět člověku? Vědci na tomto úkolu intenzivně pracují, a pokud toho dosáhnou, od základu tím změní lidskou komunikaci. Budeme si muset zvyknout na novou paletu projevů emocí, které stroje vnesou do našeho běžného života.
V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.
Rozvodna Kralovice se nachází přibližně pětadvacet kilometrů na sever od Plzně. Je prvním zařízením svého druhu společnosti ČEZ, které řídí systém SICAM PAS a současně jsou zde instalovány ochrany SIPROTEC 5 značky Siemens.
Energie z obnovitelných zdrojů, k níž se upínáme jako k jedné z cest, jak zachránit naši těžce zkoušenou planetu, klade velké nároky na zabezpečení energetické distribuční sítě. Vítr, slunce nebo třeba bioplyn jsou sice šetrné k přírodě, ale dodávky energie z těchto zdrojů se vyznačují nestabilitou. Proto se, spolu s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, musí zvyšovat i úsilí energetiků o stabilizaci sítí vysokého a nízkého napětí.
Společnost PREdistribuce, a.s., zajišťuje distribuci elektřiny na území hlavního města Prahy. Spravuje a rozvíjí distribuční síť, připojuje zákazníky a poskytuje řadu dalších služeb, zejména odběratelům nízkého i vysokého napětí a výrobcům elektrické energie. Jakou důležitost společnost přikládá inteligentním trafostanicím? Na to jsme se zeptali Stanislava Votruby, M.Sc., vedoucího sekce Koncepce sítě PREdistribuce, a. s.
