Články, www stránky strana 36

Německo si dalo za cíl nahradit 55 až 60 procent spotřebované energie energií z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by to pak mělo být celých 80 procent. V roce 2015 se Německo dostalo na hodnotu 30 procent z celkové hrubé produkce elektřiny. Z toho celých 9 procent připadalo na větrné turbíny, jejichž počet nejen v Německu stále roste. Jeden díl v této energetické skládance ovšem stále chybí. Je jím komplexní systém pro bezpečné uchovávání přebytečné energie.

Jeden z nejtěžších úkolů, který dnešní doprava se svojí kvantitou a složitostí ukládá stavebním inženýrům, je odstraňování úzkých míst na dopravních tepnách. Budování mostů, tunelů či průplavů umožňuje zachovat nebo i navýšit dopravní prostupnost, často však bývá i ukázkou současného stavitelského mistrovství a důmyslného uplatnění nejmodernějších technologií v praxi.

Nové trendy a inovativní technologie pro oblast Food & Beverage ovládli 22.září pražský hotel Chateau St. Havel. Odborníci ze společnosti Siemens a vybraní specialisté z oblasti Food & Beverage představili řešení, která odpovídají na současné a budoucí požadavky tohoto odvětví.

Když videohra Pokémon Go získala přes sto milionů hráčů ve světě, začali teprve lidé z marketingu přemýšlet, jak toho komerčně využít. „Příště to budou chtít mít vymyšleno včas,“ říká Michal Rybka, psycholog a odborník na videohry.

Po silnicích a dálnicích budoucnosti nebo kolem nich by neměli proudit jen cestující a materiál, ale také informace. Jejich rychlá a efektivní výměna by měla zásadně změnit silniční dopravu i náš zážitek z ní.

V příštích letech chce být světovou velmocí v biotechnologiích Čína. Vědci z fakultní nemocnice Sečuánské univerzity ve městě Čeng-du se jako první pokusí k léčbě lidí použít přepisování genů pomocí technologie CRISPR/Cas9 (zkráceně často CRISPR). S její pomocí se pokusí v některých imunitních buňkách pacientů vymazat jeden gen (gen PDCD1). Ten představuje jednu z několika pojistek, které chrání zdravé lidské buňky před napadením vlastním imunitním systémem. Vědci se vlastně pokusí učinit lidské obranné buňky agresivnějšími, tedy upravit je tak, aby potenciální cíle napadaly „ochotněji“ a častěji. Pokud vše půjde dobře, na řadu by měly brzy přijít testy u pacientů v konečné fázi rakoviny. Pokud se u této skupiny projeví alespoň nějaký efekt, řady testovaných pacientů by se měly i nadále rozšiřovat. V té době by mohlo dojít k testování prvních pacientů, jimž by imunoterapie mohla pomoci…

Stockholmské metro patří mezi místa, která rozhodně musíte navštívit, pokud zamíříte do švédské metropole. S délkou 110 kilometrů totiž bývá označováno za nejdelší výtvarnou galerii světa. Rekonstrukce původně fádních stanic začala již v 50. letech minulého století a proměny trvají dodnes. Z nudných prostor metra se tak stala dechberoucí umělecká díla, na jejichž výzdobě se podílelo více než 150 sochařů a malířů. V současnosti je zkrášleno přes 90 ze 100 stanic, přičemž každá je něčím unikátní. Jednou z nejoblíbenějších stanic je Solna Centrum. Vypadá jako jeskyně, plastický strop zdobí jasně červená barva a po stěnách se táhne kilometrový smrkový les. Vstup do metra může také evokovat bránu do pekel.

Nové sídlo vedení společnosti Siemens v centru Mnichova je jedním z nejmodernějších a „nejzelenějších“ kancelářských komplexů na světě. Slavnostně bylo otevřeno v červnu 2016.

České sociální sítě obletěla fotografie řidičky tramvaje, kterou cestující zachytil, jak s mobilem v ruce chytá pokémony, zatímco její tramvaj jede podle tachometru rychlostí 17 km/h. Šlo o jeden z mnoha případů, kdy videohra v mobilním telefonu zasáhla do běžného života víc, než by přinejmenším pasažéři v oné tramvaji asi chtěli.

V roce 2012 uveřejnil tým Kipa Parkera z Harvardu popis umělé medúzy. Nazvali ji „medusoid“ a tvořilo ji uměle vyrobené pružné tělo, které se dokázalo stáhnout, a tedy i pohybovat, díky vrstvě buněk z potkaního srdce. Další krok představili v červenci v časopise Science. Je jím malý rejnok (o hmotnosti zhruba 10 g a délce cca 1,5 cm), poháněný opět srdečními buňkami z potkana a řízený světlem. Jádrem zařízení je zlatá (a tedy nemagnetická) kostra obalená vrstvou pružné „umělé hmoty“ (polymeru). Pohon tvoří zhruba 200 000 potkaních buněk, konkrétně buněk srdečního svalu, položených jako slabé vlákno z jedné vrstvy buněk na horní straně „rejnoka“. Vyladit svalový pohon a pružnou kostru do funkční podoby trvalo celé měsíce a zahrnovalo zhruba 200 pokusů. I tak je stále primitivní a neprakticky pomalý: maximální rychlost umělých „rejnoků“ je zhruba 1,5 mm/s (cca 5,5 m/h). Autoři „rejnoků“…

Pozorovatelé loď Ampere někdy přirovnávají ke krokodýlovi: připlouvá právě tak tiše a i břehu doširoka otvírá svou „tlamu“, tedy vstupní vrata, aby jimi mohly vyjet přepravované automobily. Ale není nijak nebezpečná, naopak. Trajekt poháněný elektřinou přepravuje ekologicky přívětivě cestující přes norský záliv Sognefjord.

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn v září  2016 představil čtvrtou generaci vysokorychlostních jednotek ICE. Ty přicházejí s řadou významných technologických novinek, které zajišťují vyšší komfort cestujícím a současně řeší požadavky na efektivitu provozu. Od příštího roku se nové vlakové soupravy začnou stávat páteří vozby v dálkové dopravě. A dráhy s nimi mají velké plány.