Články, www stránky strana 31

TrainIT

Informace na míru pro vlakový personál i cestující Představte si, že ještě předtím, než vystoupíte z vlaku či vozidla městské hromadné dopravy, dostanete informaci, kterým směrem máte vystoupit, abyste se dostali co nejrychleji ke svému cíli, případně jaké významné instituce či památky se nacházejí v blízkosti. Pokud cestujete dále, systém vám zobrazí informace o tom, jaké spoje vám navazují a kolik času máte na přestup. Utopie? Nikoli, se systémem TrainIT již blízká budoucnost.

MĚSTSKÉ TEPNY

Řada měst, která bojují s emisemi a nedýchatelným ovzduším, zavedla do center plošně sníženou rychlost 30 kilometrů v hodině. Nová studie automotoklubu ADAC však prokázala, že třicetikilometrová rychlost nesnížila emise oxidu dusíku ani oxidu uhličitého. Naopak studie Technické univerzity v Mnichově ukázala, že plynulejší doprava znamená snížení emisí NOx až o 30 %. Lepší cestou k dosažení čistšího ovzduší v městských centrech jsou proto inteligentní dopravní systémy a vytváření „zelených vln“. Na snímku je jedna z dopravních tepen čínské metropole Su-čou, která se nachází přibližně 100 km severozápadně od Šanghaje. V současnosti zde žije téměř 11 milionů obyvatel a město patří mezi nejrychleji se rozvíjející čínská centra současnosti, roční nárůst obyvatel přesahuje 6 %.

Městská doprava se digitalizuje

Trvalá migrace obyvatel do měst dostává dopravní systému po celém světe na hranice jejich možností. Řešení této kritické situace přináší digitalizace, která nejen výrazně zefektivňuje stávající systémy, ale současně usnadňuje a zpříjemňuje lidem kromě cestování i ostatní stránky života ve městech.

Křižovatky přestávají být pro záchranné složky a MHD noční můrou

Řidiči se jistě shodnou na tom, že křižovatky patří k nejméně oblíbeným místům městské dopravní infrastruktury. Příliš mnoho vozidel a jízdních pruhů, ukazatele mířící do všech stran, semafory, vřava, zmatek. Když se pak ke křižovatce blíží třeba sanitka nebo hasičský vůz, chaos ještě vzrůstá. Ke zklidnění provozu na křižovatkách a také – a to především – k co nejrychlejšímu průjezdu vozidla záchranného systému by měl nyní přispět nový systém Sitraffic Stream. O přednostech této novinky jsme si povídali s Petrem Mikolášem z brněnské pobočky vývojového centra Corporate Technology společnosti Siemens, s.r.o., který se na jejím vývoji podílel.

Futuristické sídlo kybernetického institutu

Ústav, který chce ovlivnit moderní průmysl v zemi, má vcelku logicky sídlo, které už svým vzhledem a samozřejmě i vnitřním vybavením míří do budoucnosti. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT otevřel v květnu v pražských Dejvicích svou moderní, futuristicky vyhlížející budovu.

Jak zachránit Velký bariérový útes

Návštěvníky Národního mořského simulátoru SeaSim vítá bleděmodré světlo nad nádržemi, tlumený hukot čerpadel a zvuk pohybující se vody. S ochranou tropických mořských ekosystémů tu pomáhají nejnovější technologie Siemens.

Roboti se pustí do výroby módních tenisek

Světová produkce sportovní obuvi se v minulých desetiletích z velké části přestěhovala do Asie. Ušít takovou botu totiž vyžaduje pořádnou dávku ruční práce, která je v Asii levnější než v evropských zemích nebo v USA. Teď by mohl nastat bod obratu a produkce sportovních bot by se mohla částečně vrátit zpět – díky robotickým technologiím. A dokonce by mohlo jít o obuv připravenou přesně na míru každého zájemce.

Než se nový vůz dostane k zákazníkovi, musí projít mnoha kroky výroby. Zde probíhá finální kontrola laku na karoserii Škoda Superb.

Jak vznikají karoserie ve ŠKODA AUTO Kvasiny

Karoserie tvoří velmi důležitou součást každého auta. I podle ní se často rozhodujeme, zda si nový vůz pořídíme, nebo ne. Kromě tvaru a barvy hraje velkou roli také kvalita povrchové úpravy – konkrétně laku. O bezchybné sušení čerstvě nalakovaných karoserií se v automobilce ŠKODA AUTO v Kvasinách stará nový Heating Control Systems (HCS) od společnosti Siemens.

Robotický institut bojuje o své místo

Bez peněz na institucionální financování, tedy na zajištění svého základního chodu, nemůže ve světě ani u nás žádná vědecká instituce dlouhodobě fungovat, říká Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Pane profesore, i přímo na ČVUT má váš ústav odpůrce, kteří tvrdí, že CIIRC je příliš drahý, odčerpává peníze fakultám a měl by raději být součástí některé fakulty. Dokonce kvůli tomu – neúspěšně – požadovali odvolání rektora ČVUT Petra Konvalinky. Jak jim odpovídáte? CIIRC je vysokoškolským ústavem nového typu – ústavem vytvářejícím prostor pro širokou interdisciplinární spolupráci fakult, univerzit i průmyslových institucí. Svým způsobem přináší zásadní změnu, průlom v organizaci výzkumu i vysokoškolského vzdělávání, a to v souladu se světovými trendy. To se mnohým, kteří chtějí rozmělnit integritu naší alma mater, zejména některým…

InterFlex

Na začátku ledna 2017 odstartoval evropský smart grid projekt InterFlex, podpořený z programu Horizon 2020, který je zaměřen na zvyšování flexibility evropských distribučních sítí v prostředí stále významnějšího podílu obnovitelných zdrojů energie s využitím konceptu smart grid. Účastníkem projektu je i ČEZ Distribuce a jako partner se na něm podílí i Siemens.

Pavoučí robotická armáda ve službách vědy

Většina lidí nemá pavouky ráda. Jedno jim ale nelze upřít, jejich pavučiny jsou fascinující výtvory, které svou dokonalostí ohromily již staré Řeky. Ti v pavoucích viděli zakletou pyšnou dívku Arachné, jež v tkaní soupeřila s bohyní Pallas Athénou. K více než čtyřem desítkám tisíců druhů pavouků, kteří jsou známí v živočišné říši, letos přibyl ještě jeden. Robotické pavouky najdete ve vývojovém oddělení Siemens Corporate Technology v princetonském kampusu.