Pár lichoběžníkových staveb z bílého betonu roztroušených na svazích hřebene Pálavy dává jen stěží tušit, jaké poklady se pod nimi skrývají. Přímo na místě světově unikátního archeologického naleziště lovců mamutů, na úrovni nálezové vrstvy – tedy pod zemí – vzniklo moderní historické muzeum Archeopark Pavlov, které se stalo vítězem České ceny za architekturu 2017.
Ať už máte jakýkoliv názor na budoucnost zemského klimatu (případně velmi rozumně pevný názor nemáte), asi budete souhlasit s tím, že debaty kolem tohoto tématu jsou samy o sobě pozitivní: lidé by o budoucnosti měli přemýšlet.
V blízké budoucnosti budou v továrnách pracovat výrobní linky, které budou schopny se samy nastavovat a samy si koncipovat vlastní výrobní program. Že to zní jako science fiction? Omyl, tato doba se již velmi rychle přibližuje a její příchod doprovázejí digitální dvojčata.
Tunelový komplex Blanka pomáhá řidičům výrazně si zkrátit cestu středem hlavního města Prahy . Jedná se o nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Tvoří ho tři na sebe navazující tunelové úseky: Brusnický, Dejvický a Bubenečský. Denně tudy projedou desetitisíce aut, za měsíc průměrně dva miliony. To už je pořádná porce spalin, které musí z tunelů odvádět účinná a spolehlivá vzduchotechnika. Generálním dodavatelem ventilátorů byla společnost ZVVZ MACHINERY, bezpečnost provozu zajistila společnost ELTODO. Obě si za partnera vybraly Siemens.
Elektromobil je téměř stejně starý jako automobil poháněný spalovacím motorem. Siemens byl přitom u vývoje elektrické mobility od samého počátku. Nejnovějším milníkem na cestě k elektrické mobilitě je 150 kW nabíječka Siemens Triberium.
Letošní rok se nese ve znamení „osmičkových“ výročí. Tím nejvýznamnějším z nich je výročí 100 let od vzniku Československé republiky. O té se traduje, že na konci 20. let minulého století patřila k průmyslově nejvyspělejším zemím světa.
Mladá česká firma Factorio Solutions má s vytvářením a zprovozňováním digitálních dvojčat strojních zařízení na platformě Siemens bohaté zkušenosti. Ač vznikla z malého start-upu, dnes úzce spolupracuje s prvním českým Testbedem pro Průmysl 4.0 v rámci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Zde také zrealizovali první bezhardwarové virtuální zprovoznění digitálního dvojčete stroje, které dokáže ušetřit až třetinu času při skutečném oživování stroje nebo výrobní linky.
Jak během krátké doby snížit spotřebu energie o 15 %? Ve španělské společnosti Gestamp, která působí v automobilovém průmyslu, k tomu využili cloudovou platformu MindSphere. Originální aplikace, vyvinutá ve spolupráci se společností Siemens, přiblížila firmu k trvale udržitelnému modelu síťově propojených výrobních závodů podle konceptu Průmysl 4.0.
Platforma MindSphere společnosti Siemens umožňuje každému uživateli vyvíjet a sdílet aplikace ušité přesně na míru podle jeho potřeb. Společnost Heller, německý výrobce obráběcích strojů, vyvinul svou vlastní aplikaci pro monitorování stavu strojů, která pomáhá zákazníkům snižovat náklady a vyrábět efektivněji. Díky začlenění digitálních služeb se dramaticky snižují náklady na údržbu, opravu a výrobu. Zároveň s tím Heller vytváří pro sebe i své zákazníky nové obchodní příležitosti.
Společnost Madeta patří mezi přední tuzemské výrobce mléčných produktů. Ve svém největším areálu v Plané nad Lužnicí zahájila před rokem novou éru řízení výrobních procesů, když kontrolu nad příjmem mléka svěřila systému Simatic PCS 7 od společnosti Siemens. Ten díky speciální funkční sadě nástrojů pro mlékárny usnadňuje řízení i vykonávání všech standardních procesů. A protože se osvědčil, rozšíří se brzy jeho působení i na další navazující provozy a do budoucna vytvoří integrovaný celopodnikový systém ovládaný z jednoho centrálního místa.
Jak se dá nejlépe využít doba, ve které se technologie rozvíjejí čím dál rychlejším tempem a celým trhem zmítají neustále se měnící trendy a stále další novinky? Podle společnosti Siemens PLM Software je to čas vhodný k využití těchto výkyvů a na první pohled rušivých vlivů k pokroku v inovacích, které v důsledku přinesou i významný zisk.
Obnovitelné zdroje hrají ve světovém energetickém mixu stále významnější roli. OZE se v současnosti podílejí na celkovém spotřebovaném množství elektřiny 13 % a z hlediska instalovaného výkonu je jejich podíl dokonce až 2x větší. Pro srovnání lze říct, že přibližně odpovídá výkonu jednoho Temelína. Úskalím výroby energie z obnovitelných zdrojů je však jejich obtížná předpověditelnost a složitá regulovatelnost. Důsledkem toho jsou i zcela nové nároky na provoz distribučních sítí a nové požadavky na jejich řízení.
