Digitální transformace mohelnického závodu Siemens probíhá intenzivně již od roku 2018. O dosažených výsledcích i plánech do budoucna hovoří Petra Fuchsíková – konzultantka pro Digital Enterprise & MindSphere ve společnosti Siemens.
Tento rok nám už jasně ukázal, jak je důležitá digitalizace výrobních podniků a jak je mnohde podceňovaná. Mnoho firem bylo nuceno řešit vzdálené přístupy k datům, technické zabezpečení komunikace a mnoho dalšího prakticky ze dne na den. Potvrdilo se tak, že digitalizace je hlavním faktorem pro konkurenceschopnost a růst výrobních podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími.
Na celém světě jezdí po silnicích více než miliarda aut. Ze spalování paliva při jejich provozu vzniká zhruba pětina všech přímých emisí CO2. I proto se naděje ohledně udržitelnější mobility stále více upínají k elektrickým vozům. K jejich většímu rozšíření mohou přispět i provozovatelé distribučních sítí – ovšem instalace dobíjecích stanic sama o sobě zdaleka nestačí.
Dnes se již většina složitých výrobků i náročných výrobních procesů navrhuje, testuje a kalibruje nejdříve ve virtuálním světě a do reality se přenáší až v okamžiku, kdy je vše propracováno do nejmenších detailů. Nejvíce se digitální dvojčata etablovala v průmyslu, kde doslova ovládla procesy podél celého hodnotového řetězce. A nejen to – vytvářejí zde trvalou konkurenční výhodu.
Od první „věci“ na internetu v 80. letech až po současných 27 miliard připojených zařízení. Připomeňme si příběh o strmém vzestupu technologie, která doslova mění svět. Bez internetu věcí by neexistoval žádný Průmysl 4.0, neexistovala by síť 5G, bylo by velmi málo průmyslových aplikací AI a ještě méně práce pro odborníky na kybernetickou bezpečnost. Zavzpomínejme na historii technologie, bez níž se dnes již neobejdeme.
Přípravy jsou v plném proudu. Za několik málo let bude mnoho firem schopno propojit své továrny zcela bezdrátově. Díky tomu bude výroba v těchto závodech efektivnější, autonomnější a flexibilnější, než bylo kdy dříve vůbec představitelné.
Tři kontejnery, 4 MW výkonu, 2,5 MWh kapacity. Největší bateriové úložiště zapojené do české energetické soustavy v Plané nad Lužnicí toho díky svým funkcionalitám zvládne opravdu hodně.
Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.
SINUMERIK ONE je další generace řídicího systému, díky kterému společnost Siemens opět posunula hranice propojení CNC řízení a digitálních technologií. Současná špička v oblasti inovací. Co však stálo za vznikem číslicového řídicího systému a kdo jej uvedl do provozu? „Důležitým aspektem k úspěchu je překonat strach z toho, co je příliš nové, i se všemi následky.“Werner Feist, 1960 Tak jako vrcholky hor mohou být dost zrádné a mnohdy vám nezapomenutelný výhled umožní až po dlouhém a náročném výstupu, tak je to často i v historii a v jejím vývoji. Ne vždy vidíme u výsledku jeho původ a cestu k jeho dosažení. A pokud se podíváme na ranné začátky vývoje systému SINUMERIK, zjistíme, že měl více než jeden začátek. Před 60 lety – v září 1960 – společnost Siemens s podporou svých zákazníků poprvé představila číslicový řídicí systém na průmyslovém…
Pedagog již přestává být „pouhým“ zdrojem a zprostředkovatelem nových poznatků, ale měl by být především průvodcem a rádcem, který bude studentům pomáhat zorientovat se v nekonečném moři informací, udržet v něm ten správný směr a pokládat si ty správné otázky. A, což je neméně podstatné, měl by být pro své studenty vzorem, a to jak v rovině profesní, tak i osobní a lidské. Pedagogem, který toto nejen chápe, ale také podle těchto nepsaných pravidel pracuje a žije, je vítěz v kategorii „Ocenění pedagogické praxe“ prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Společnost Siemens se zapojila do projektu iniciovaného Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) a v závodě Siemens Elektromotory Mohelnice vyrábí na speciální 3D tiskárně respirační polomasky a jejich části, které chrání před nákazou koronavirem SARS-CoV-2. Tyto polomasky, kterých lze v Mohelnici denně vyrobit více než 40, mají certifikaci podle normy EN 140:1999 a dosahují tak stejného, resp. Vyššího stupně ochrany než respirátor filtrační třídy FFP3. Projekt ochranné polomasky je prvním tzv. use case pro ověření konceptu distribuované výroby.
„Každoroční udělování Cen Wernera von Siemense je svátkem vědy bez pevného data,“ řekl v úvodu slavnostního vyhlášení Eduard Palíšek – generální ředitel Siemens Česká republika. V letošním, dvaadvacátém ročníku soutěže měly odborné komise opravdu nelehký úkol: vyhodnotit rekordní počet 833 přihlášek.
