Cena Wernera von Siemense opět potvrdila vysokou úroveň

Průlom v zobrazovacích metodách

Hlavní ocenění za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal mladý kolektiv vědců působících na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Akademii věd ČR, které vede Mgr. Bruno de la Torre, Ph.D. Tomuto týmu se v rámci práce s názvem Zobrazení nerovnoměrného rozložení elektronového náboje na atomu: sigma-díry podařilo jako prvnímu na světě pomocí nové metody pozorovat nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, tzv. sigma-díru. Nová zobrazovací metoda, díky níž tohoto vědeckého úspěchu dosáhli, otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností řady fyzikálních, biologických či chemických systémů, které ovlivňují náš každodenní život. Poskytnou hlubší vhled například do využití halogenových vazeb při vývoji nových léků nebo nových makromolekulárních materiálů. Na úrovni základního výzkumu by měla tato metodologie pomoci odhalit, jak je náboj v molekulách a atomech prostorově organizován. O významu práce svědčí fakt, že byla publikována v renomovaném časopise Science a měla značný ohlas.

Ocenění za Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Bruna de la Torre, Ph.D. (uprostřed) ve složení Mgr. Benjamin Mallada Faes (vpravo), Aurelio Gallardo, MSc. z AV-FZU (vlevo) a Mgr. Maximilián Lamanec z AV-ÚOCHB 

Nová metoda pro tvorbu funkčních povrchů

V kategorii Nejlepší disertační práce získal první cenu Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Ve své práci s názvem Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro- a nanostruktur popisuje unikátní metodu laserového mikroobrábění, která otevírá nové možnosti tvorby funkčních povrchů, například superhydrofobních, antibakteriálních, ledofobních, samočisticích či antikorozních.

Petru Hauschwitzovi se podařilo vymyslet a do praxe uvést způsob, jak za pomoci laseru vyrábět velkoplošné periodické mikroa nanostruktury rychle, přesně a ekonomicky. Nová technologie laserového mikroobrábění totiž využívá vícesvazkovou optiku, tedy speciální optiku pro dělení laserového svazku, která umožňuje paralelizaci obráběcích postupů, což ve výsledku znamená výrazné zrychlení výroby.

1. místo za nejlepší disertační práci s názvem Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro a nanostruktur získal Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Co dokážou biosenzory

Druhé místo v kategorii Nejlepší disertační práce obsadila Mgr. Ivana Víšová, Ph.D., z Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy s prací Studium interakcí funkčních povrchů s biologickými systémy. Ivaně Víšové se podařilo vyvinout biosenzory na bázi antifoulingových povrchů, které dokážou detekovat bakterie, viry či biomolekuly přímo z potravin, stěrů či tělních tekutin během pouhých jednotek minut a přímo v terénu. Není tedy třeba provádět kultivaci, izolaci či úpravy vzorků za pomoci nákladného laboratorního vybavení. K provedení detekce stačí pouze zaškolená osoba, která umí s biosenzory náležitě zacházet.

Nové biosenzory se již v praxi velmi osvědčily, například při zjišťování bakteriálních patogenů v potravinách. Vyvinout se podařilo biosenzor pro detekci viru SARS-CoV-2, kombinující rychlost antigenních testů s citlivostí PCR.

Nový vhled do jader těžkých iontů

Na třetím místě v kategorii Nejlepší disertační práce stanul Ing. Roman Lavička, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Porota jej ocenila za práci s názvem Ultra-Peripheral Collisions at ALICE. Romanu Lavičkovi se jako úplně prvnímu na světě podařilo pozorovat, jak vypadá struktura atomových jader, když se pohybují téměř rychlostí světla. Zjistil, že je výrazně odlišná od toho, jak vypadají v klidovém stavu. Autor práce měl během výzkumu možnost používat i nejpokročilejší měřicí nástroje současnosti, nacházející se na mezinárodním výzkumném pracovišti CERN u Ženevy. Výsledkem jeho několikaletého úsilí jsou nová a unikátní data, která jsou nyní výzvou pro teoretické fyziky, aby se pokusili lépe porozumět tomu, jak vlastně ke změnám struktury atomových jader dochází, a proniknout tak hlouběji do tajů kvantové chromodynamiky.

Méně pooperačních komplikací

Materiálové výzkumy, které probíhají v oblasti tkáňového inženýrství a regenerativní medicíny, v poslední době zaměřují svou pozornost na nanovlákenné materiály. Právě tímto směrem se ve své diplomové práci s názvem Inkorporace antibiotik do biodegradabilních nanovlákenných vrstev pro nové medicínské aplikace vydala Ing. Senta Müllerová z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, která získala první cenu v kategorii Nejlepší diplomová práce. Podařilo se jí vyvinout nanovlákenný materiál, který dokáže předcházet pooperačním komplikacím v gastrointestinální chirurgii.

Díky inkorporovanému antibiotiku působí antibakteriálně a zároveň není pro buňky toxický. Jeho předností je i to, že se v lidském těle sám rozloží a není tak nutná reoperace a jeho vyjmutí.

 Ing. Senta Műllerová z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci