Cena Wernera von Siemense letos opět lámala rekordy

Cena Wernera von Siemense letos opět lámala rekordy

25. 08. 2020

„Každoroční udělování Cen Wernera von Siemense je svátkem vědy bez pevného data,“ řekl v úvodu slavnostního vyhlášení Eduard Palíšek – generální ředitel Siemens Česká republika. V letošním, dvaadvacátém ročníku soutěže měly odborné komise opravdu nelehký úkol: vyhodnotit rekordní počet 833 přihlášek.

Český Siemens oceňuje nejlepší práce a projekty z technických a přírodovědných oborů již od roku 1998, a to ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Poněvadž „národ, který si neváží svých učitelů, si brzy nebude vážit sám sebe“, jak říká Eduard Palíšek. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.

Poznej svého nepřítele

Ocenění za Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal tým pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D., z CEITEC – Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci s názvem „Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou“. Virus klíšťové encefalitidy způsobuje ročně okolo 13 000 zánětů mozku a mozkových blan. Až 50 % nemocných trpí následnými neurologickými komplikacemi a, v závislosti na kmenu viru, několik procent pacientů umírá. I když proti němu existuje očkování, struktura viru ani mechanismus jeho neutralizace protilátkami nebyly dosud známy. Oceněná práce popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky. Ukazuje rovněž, jak se protilátky, součást imunitního systému, vážou na povrch virové částice a brání jejímu vstupu do buněk. Znalost struktury viru a jeho chování by se v budoucnu mohly stát východiskem pro vývoj účinné léčivé látky proti klíšťové encefalitidě.

Tiché světlo

První místo v kategorii Nejlepší disertační práce získal Mgr. Ivo Straka, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem „Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla“. Vítězná práce Ivo Straky se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech a kombinuje v sobě nelineární optiku, kvantovou fyziku, statistiku a měřicí metody. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci. Pro jeho měření autoři využili lavinových fotodiod, u nichž se v průběhu podařilo prokázat i další zajímavé vlastnosti, které například umožňují rozeznat od sebe velmi podobné stavy světla, které však vznikly zcela odlišným způsobem.

Nová naděje

Pravděpodobně neexistuje člověk, který by se v životě nesetkal s rakovinou, i když třeba jen nepřímo, a který by se jí nebál. Je proto logické, že onkologický výzkum je ostře sledován nejen odborníky, ale i laickou veřejností. Do této kategorie patří i práce, která osadila 2. místo v kategorii Nejlepší disertační práce a současně byla oceněna i jako nejlepší disertační práce napsaná ženou. Obě tyto ceny získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem „Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic“. Oceněná práce se věnuje studiu protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic. Poznatky z této studie mohou významně pomoci v dalším výzkumu reakcí imunitního systému proti nádorům, což je velmi důležité pro modelování imunoterapeutických postupů. Protinádorová vakcína, která byla v rámci práce testována a je dílem spolupracovníků ze společnosti Sotio, a. s., se již využívá v praxi k léčbě pacientů, i když zatím ve fázi klinických studií. Předběžné výsledky této imunoterapie jsou však velmi slibné. Pro pacienty s diagnózou karcinomu plic tedy přináší další novou naději.

Energie z černých děr

Lidé od nepaměti fascinovaně obraceli své hlavy k vesmíru a snažili se, s pomocí prostředků, které měli v té které době k dispozici, pochopit jeho principy a v neposlední řadě zobrazit jeho krásu. Dost možná, že se nám vesmír za tento zájem jednou odmění tím, že nám poskytne nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie disponující účinností, která nemá obdoby. Tím zdrojem by mohly být černé díry – vesmírné objekty, které jsou nejmocnějšími a nejhmotnějšími objekty v celém vesmíru. To je jeden ze závěrů práce, která se umístila na 3. místě v kategorii Nejlepší disertační práce. Tuto cenu si odnesl RNDr. Arman Tursunov, Ph.D., DSc., z Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě za práci s názvem „Astrofyzikální procesy v poli kompaktních objektů“.

Člověk a robot

Říká se, že pro pracoviště budoucnosti bude typické, že na něm budou vedle sebe pracovat člověk a robot. Že roboty sejmou z lidí veškerou rutinní a fyzicky náročnou práci a lidé se budou věnovat kreativnějším činnostem. Další vžitou představou je, že tradiční průmyslové roboty, které jsou považovány za člověku nebezpečné, jednou plně nahradí bezpečné roboty kolaborativní. Je to ale opravdu tak snadné? Oceněná nejlepší práce na téma Průmysl 4.0 ukazuje, že rozhodně ne. Získal ji Ing. Aleš Vysocký, Ph.D., z Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava za práci s názvem „Roboty přímo spolupracující s člověkem“. Na příkladu prototypu kolaborativního pracoviště, které je již rok v plném provozu ve společnosti Škoda Auto, demonstruje, že nasazení spolupracujících robotů má smysl jen v některých konkrétních situacích, a především pak to, co jejich implementace do výrobních procesů znamená z hlediska dodržování doporučení týkajících se bezpečnosti těchto pracovišť, včetně simulace situací, kdy došlo k překročení povolených limitů.

Líbil se vám článek?