Nizozemské město Rotterdam je největším evropským přístavem, logicky tedy patří mezi gigantické konzumenty elektrické energie. Nyní se část tohoto města pouští do zkušebního projektu, který má ovlivnit budoucnost energetiky.
Rotterdamský projekt, do něhož bude postupně zařazeno 20 000 budov, má prověřit možnosti využití inteligentních rozvodných sítí. Tedy technologií, od kterých se odráží budoucnost celé elektroenergetiky. Podstatně se na něm podílí také Siemens.
Od takzvaných inteligentních (či chytrých) rozvodných sítí (smart grids), se v elektroenergetice čeká opravdu hodně. Tento koncept v sobě zahrnuje pružný obousměrný přenos energie – například domácnost v jednu chvíli odebírá elektřinu z velkých elektráren, ale hned vzápětí do sítě dodává elektřinu ze solárních panelů na své střeše a síť se postará o její využití. Od řídicího programu chytré sítě se očekává, že se postupně naučí pracovat s předpovědí počasí a dokáže reagovat na fakt, že uspokojení poptávky ve špičce bude mít jednu podobu, když svítí slunce a fouká vítr, a úplně jinou, když je zataženo a bezvětří. Chytrá síť by tedy měla rozvést větrnou elektřinu ve chvíli, kdy vítr v jedné oblasti čile roztáčí vrtule větrných elektráren, pak ji ihned za bezvětří hladce nahradit stabilním proudem z velké klasické elektrárny. Další předpokládanou vlastností budoucí inteligentní sítě je schopnost propojit výrobní i skladovací kapacity – ať už to jsou přečerpávací elektrárny dnešního typu, nebo vyvíjené vysoce kapacitní baterie, setrvačníky či třeba systémy se stlačeným vzduchem. A k tomu poskytne chytrá síť informace pro přístroje v domácnostech, takže dejme tomu lednička může na chvíli přestat odebírat elektřinu ve špičce a drobný výkyv teploty vyrovná v tu chvíli, kdy celková poptávka po energii poklesne.
Tolik zhruba představy vývojových pracovníků. Realita se k nim však opravdu postupně blíží.
Aktuální možnosti provozu inteligentní sítě testuje i projekt v Rotterdamu, v oblasti Merwe-Vierhavens, v němž se spojila radnice a elektrorozvodný operátor se Siemensem. V průběhu tří let, do roku 2020, zde má být v takovéto síti propojeno celkem 20 000 budov – soukromých domů, administrativních center i podnikatelských provozoven – a také fotovoltaické panely a větrníky v okolí. Základním prvkem sítě je systém decentralizovaného energetického managementu DEMS vytvořený Siemensem. IT služby pro projekt dodá Omnetric Group – společný podnik Siemensu a Accenture. Právě systém decentralizovaného energetického managementu byl vyvinut k tomu, aby dokázal sledovat a koordinovat množství na sobě nezávislých výrobců a odběratelů energie, jehož kapacita může odpovídat několika regionálním dodavatelům elektřiny najednou.
„Systém perfektně zapadá do nově vytvářené energetické topografie. Podporuje propojení nepravidelně pracujících zdrojů obnovitelné energie, takže umožňuje, aby elektřina byla spotřebována blízko místa produkce, což ušetří náklady na přenos,“ popsal výhody DEMS Thomas Werner, který se v Siemensu podílel na jeho vývoji. „Umožňuje také spojit dohromady produkci malých energetických zdrojů tak, aby se dala snáze prodat na energetickém trhu,“ dodal.
Přestože jsou zdroje diverzifikované, systém DEMS pro ně vytváří jeden uživatelský interface centralizovaný na jednu počítačovou obrazovku, takže se dají snadno sledovat a dá se s nimi dobře pracovat. „Systém navíc slouží nejenom technikům, ale také ekonomům a prodejcům elektřiny, kterým usnadňuje optimální obchodování s energií,“ konstatoval Thomas Werner a připomněl i další výhodu pro uživatele: „Řízení systému decentralizovaného energetického managementu je upraveno tak, aby bylo snáze pochopitelné a byla radost je používat. Lidé, kteří pracují s řízením energetické distribuce, potřebují k zaškolení na obsluhu DEMS o 60 procent méně času než na jiné systémy!“
Pokusný provoz inteligentní elektrorozvodné sítě řízený systémem decentralizovaného energetického managementu v Rotterdamu si mimo jiné klade za cíl vymazat špičky v odběru elektřiny, vyhnout se přetížení sítě a šetřit energií i náklady na její distribuci. Dalším úkolem by mělo být povzbudit investice do obnovitelných zdrojů energie, ale také do technických prostředků skladování získané elektřiny. Podle předpokladů by chytrá síť měla rovněž nabídnout firmám i domácnostem, které produkují vlastní elektřinu, atraktivní podmínky pro prodej jejích přebytků. Prosperita Rotterdamu jako největšího námořního přístavu v Evropě je spjata s transportem zboží, na který jsou napojeny velké i malé společnosti. Nové možnosti v energetice by jim měly otevřít snazší cestu k inovacím a obchodním příležitostem, věří autoři pokusného projektu chytré sítě. Po první testovací fázi se předpokládá budování inteligentních sítí i v dalších oblastech města i v jeho okolí. Získané poznatky se pak dále využijí v dalších nizozemských regionech. V zemi probíhají vzrušené debaty o možnosti uzavřít posledních zbývajících pět uhelných elektráren. V takovém případě inteligentní sítě, schopné pohotově pracovat s obnovitelnými energetickými zdroji, budou už v blízké budoucnosti ještě potřebnější než nyní.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
