Do nedávna bylo velmi těžké sbírat v průmyslovém prostředí data a přenášet je do blockchainu. Dnes, zdá se, je většina těchto problémů již vyřešena. Prudký rozvoj technologie blockchainu v průmyslu umožnil především rozvoj průmyslové internetové sítě, včetně internetu věcí (IoT) a cloud computingu. Když se začalo celkem nedávno hovořit o možnosti vzájemné kombinace IoT s blockchainem v průmyslovém prostředí, jen málokdo si uvědomoval, jak velký potenciál toto spojení má. Dnes se ukazuje, že dodavatelské řetězce v potravinářském a nápojovém průmyslu bez nadsázky doslova revolucionizuje.
Základem této technologie je decentralizovaná počítačová síť, to znamená taková, která nemá žádný centrální server. Tato decentralizovaná síť spravuje distribuovanou databázi dat. Tato databáze de facto existuje v mnoha zcela totožných kopiích – na každém z počítačů, který je součástí sítě, je uložena jedna kopie. Tyto kopie jsou čitelné pro všechny uživatele příslušných počítačových stanic, ale nikdo v ní nemůže nic měnit, aniž by tuto změnu neautorizovala předem určená skupina pověřených lidí. Všechny změny v databázi jsou zaznamenávány chronologicky, takže každý okamžitě vidí historii těchto změn. Jakmile zmocněná strana ukončí práci s databází – zanese do ní veškeré změny a nová data –, takto vzniklý nový blok uzamkne šifrovacím klíčem (kryptografická hašovací funkce). Otisk šifrovacího klíče z uzamčeného bloku se pak ihned automaticky stává součástí následujícího bloku. Bloky se tedy tímto způsobem nekonečně řetězí a vytvářejí „blockchain“. V uzamčeném bloku si nadále mohou všichni číst, ale nikdo v něm již nemůže nic změnit. Pokud by se o to pokusil, spolu se změnou záznamů by okamžitě došlo i ke změně šifrovacího klíče, který by se už dál neshodoval s otiskem v následujícím bloku – řetěz by se přerušil a příslušný článek by byl ihned z blockchainu vyřazen jako padělek.
Výkonným nástrojem pro sběr dat v dodavatelských řetězcích je cloudová platforma pro IoT Siemens MindSphere. Nově je kvůli požadavkům zpracovatelského průmyslu obohacena o aplikace připravené speciálně pro použití v technologii blockchainu. S jejich pomocí mohou zákazníci například omezit práva přístupu k informacím pouze na pověřené osoby a citlivé informace tak uchovávat za zavřenými dveřmi. Data sbíraná z výrobních systémů, zařízení a IoT snímačů se zabalí a prostřednictvím Secure Cloud Gateway se odesílají do blockchainu. Siemens v současné době aktivně pracuje na vývoji řešení pro svůj existující software i pro zákaznické IoT snímače, aby z nich bylo možné odesílat data přímo do blockchainu.
Nejen narůstající počet skandálů z poslední doby, ale i všeobecná změna životního stylu vede spotřebitele k tomu, aby od výrobců vyžadovali detailní informace o nabízeném zboží. Zajímá je v podstatě vše – včetně toho, odkud pocházejí. Nároky zákazníků se pochopitelně liší obor od oboru. Nikoho nepřekvapí, že nejvyšší jsou právě v potravinářském průmyslu, v chemickém a farmaceutickém průmyslu, ve výrobě energie a v bankovnictví. Poptávka po co největším počtu podrobných informací o produktu trvale roste a výrobcům nezbývá než hledat možnosti, jak je svým zákazníkům dodat. Jinak jim hrozí okamžitá ztráta pozice na trhu a výrazně krácený zisk. Solené brambůrky miluje snad každý, a jakmile je jednou začnete jíst, nemůžete přestat. Aby výrobci zmírnili jejich konzumentům výčitky svědomí, uvádějí na obalu, že pocházejí z brambor z kontrolovaného ekologického zemědělství. Jak se ale my, zákazníci, můžeme sami přesvědčit o tom, že je daný produkt opravdu tak kvalitní, jak se uvádí?
Každý, kdo se podílí na výrobě brambůrků, samozřejmě přesně ví, co se s tímto produktem nebo jeho složkami v dané fázi dělo, stejně jako kde a jak. Během celé cesty z pole ekofarmy, na kterém se pěstují brambory, do skladu brambor přes dopravu a zpracování – jako je krájení, smažení a kořenění – až po balení a distribuci do potravinářského průmyslu. Na každé stanici, kterou brambory procházejí, se generují data, která lze zaznamenat. Než se ale tato data zapíší do blockchainu, musí je ověřit všichni, kdo jsou součástí daného networku. Jinými slovy, dát palec na to, že jsou všechny informace správné a pravdivé. Výsledkem je spojitý řetězec informací, který si lze kdykoli celý prohlédnout a prozkoumat. Naprostá transparentnost a sledovatelnost celé historie výroby je pak tou nejlepší zárukou, že brambůrky, které si kupujete, jsou vyrobeny například ze stoprocentně ekologicky pěstovaných brambor a že tyto brambory byly zpracovány za optimálních podmínek.
Sledovatelné a spolehlivé informace jsou maximálně důležité pro všechny zúčastněné strany, podílející sena výrobním řetězci, ve všech tzv. citlivých odvětvích. Je pro ně důležité mít možnost se ujistit, že samy dodržují nezbytná nařízení a tuto shodu mohou rovněž i snadno dokumentovat. Blockchain je cesta, jak lze i v globalizovaném hospodářství zaručit kvalitní dokumentaci původu, transparentní distribuci a dodržování standardů kvality.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
