Vody mezi norskými městečky Oppedal a Lavik brázdí den co den mohutný trajekt. Loď dlouhá 80 metrů a široká 20 metrů se k pobřeží blíží tiše a majestátně jako bílá velryba. Teprve když dokořán otevře svá „ústa“, ozve se řev motorů. To startují desítky nákladních automobilů, které vyjíždějí z paluby na pevnou zem. Z paluby lodi, kterou pohání elektřina.
Trasa lodi měří šest kilometrů a trajekt ji propluje čtyřiatřicetkrát denně. Jeho cesta navazuje na evropskou silnici E39, což výrazně zhušťuje zdejší provoz. Ještě donedávna tady jezdil trajekt s klasickým dieselovým motorem a každý rok spálil jeden milion litrů nafty! Do norské krajiny tak nejen dopadaly emise v objemu 2 680 tun oxidu uhličitého, ale kromě toho se okolím šířil nepříjemný hluk. Nyní je tento problém vyřešen díky elektrickému pohonu lodi.
Trajekt na elektrický pohon, který neprodukuje absolutně žádné emise a je tichý jako tajemný přízrak, představuje první a jediné plavidlo svého druhu na světě. Má kapacitu 360 cestujících a 120 vozidel a jen polovinu váhy běžného trajektu. Je totiž vyroben z hliníku a nikoli z oceli jako ostatní lodě. I proto je lodní konstrukce odolná proti korozi, aniž by potřebovala speciální antikorozní nátěr. Minimální nároky na údržbu výrazně snižují provozní náklady.
Unikátní plavidlo se zrodilo díky soutěži o nejekologičtější trajekt, kterou před pěti lety vyhlásilo norské ministerstvo dopravy a spojů. Dieselová loď natolik narušovala jinak idylické prostředí dané lokality, že situaci bylo třeba řešit. Vítězné plavidlo vzniklo ve spolupráci konstruktérů společnosti Siemens a norské loděnice Fjellstrand. Přestože trajekt vozí deset tun lithium-iontových baterií, je – jak už bylo řečeno – zhruba o polovinu lehčí než konvenční trajekty obdobných rozměrů. Kromě konstrukce z hliníku za to vděčí také nižší váze samotného pohonného systému. Celkový provoz trajektu je levnější než při spalování nafty.
Akumulátory trajektu dokáží pojmout 1 000 kilowatthodin elektrické energie, jež proudí do dvojice elektromotorů, každý s výkonem 450 kilowat. To trajektu vystačí na zhruba tři dvacetiminutové cesty mezi městy a pak je třeba akumulátory dobít. Aby byla doprava plynulá, v obou přístavištích jsou nainstalovány ještě další baterie o kapacitě 260 kilowatthodin, z nichž jsou lodní akumulátory dobíjeny při každé zastávce lodi. Tím konstruktéři vyřešili i problém s omezeným výkonem místní rozvodné sítě. Kdyby se totiž trajekt při každé zastávce dobil rychle přímo z ní, pravděpodobně by tím vyhodil pojistky v domácnostech v širokém okolí. Baterie v přístavištích jsou pomalu nabíjeny během doby, kdy je trajekt na moři, a jakmile dorazí, nahromaděnou energii mu bleskově předají.
Trajektů na elektrický pohon by Norsko potřebovalo zhruba padesát, na tolika místech se potýká s negativními dopady využití dieselových motorů v lodní dopravě. Snad se dočká. A s ním i celá naše těžce zkoušená planeta.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
