Barajas – tak trochu jiné letiště

Mezinárodní letiště Barajas se nachází pouhých 12 km severovýchodně od Madridu a bylo oficiálně otevřeno v roce 1923 jako malý terminál s několika hangáry. V průběhu let se rozrůstalo, čemuž přispělo i Mistrovství světa ve fotbale v roce 1982. Poslední rozšíření bylo dokončeno v roce 2005, kdy byl vystavěn čtvrtý letištní terminál, který zvětšil celkovou kapacitu letiště na dvojnásobek a stal se světovou architektonickou ikonou. Po smrti španělského politika Adolfa Suáreze v roce 2014 bylo do názvu letiště vloženo jeho jméno a oficiální název byl změněn na Mezinárodní letiště Adolfa Suáreze, Madrid-Barajas. Díky poloze a kapacitě se stalo největší španělské letiště evropskou branou do Latinské Ameriky. Změny, které na letišti začaly se stavbou terminálu 4, mnozí označují za největší projekt rozvoje letiště v Evropě. Návrhy nevšedních prostor terminálu 4 vznikaly pod taktovkou Richarda Rogerse, který za ně obdržel prestižní architektonické ocenění Pritzker Architecture Prize. Na terminálu s prolamovaným vlnitým stropem a průhlednou střechou pracoval spolu s architektem Antoniem Lamelou. Jak je na jednotlivých modulech patrné, architektura terminálu 4 je inspirována siluetou racka s roztaženými křídly. Celé stavbě dominují tři materiály – bambus, hliník a sklo.

Střechu tvoří oválné prosklené otvory, které propouštějí dovnitř denní světlo. Jednotlivé sekce v budově jsou rozlišeny velkou škálou barevných párových sloupů (od tmavě modré až po žlutou), na kterých spočívá strop obložený bambusovými rohožemi. Terminál 4 je se svou satelitní budovou (T4S) propojen jednokolejovou podzemní drahou, která přepraví až 13 000 cestujících za hodinu. Současně jsou oba tyto terminály propojeny metrem s centrem Madridu.

Největší španělské letiště je šetrné i k životnímu prostředí

Letiště zavedlo řadu opatření, jejichž cílem je zásadně snížit spotřebu energie. Na střeše, jež svou rozlohou odpovídá 21 fotbalovým hřištím, jsou umístěny fotovoltaické panely, díky nimž terminál pokryje alespoň část spotřeby elektřiny. Dešťová voda zachycovaná při průtrži mračen do nádrží je následně použita k zavlažování okolních zelených ploch. Správa letiště Barajas dlouhodobě mapuje vliv jeho provozu na obyvatele a na životní prostředí. Každoročně se tak snaží zavádět inovativní technologie, které jsou úspornější, efektivnější a šetrnější. Za SATE – sofistikovaným systémem pro odbavování zavazadel – stojí společnost Siemens. Zásluhou automatického systému Siemens Dematic je terminál schopen odbavit až 16 500 zavazadel za hodinu. Jeho hlavní funkcí je přeprava a třídění příchozích a odchozích zavazadel v novém terminálu a jeho satelitní budově. SATE složený ze 138 kamer monitoruje 91 kilometrů dlouhý zavazadlový pás, a usnadňuje tak třídění i celkovou bezpečnost zavazadel po celou dobu přepravy.