Že je v nadpise odkazujícím na legendární aviatický film „Báječní muži na létajících strojích“ dvojitá chyba? Ovšemže, jde ale o záměrné zpřesnění. Létající zařízení je terminus technicus české legislativy pro kategorii malých letadel a zdaleka už neplatí, že oblaka brázdí jen odvážní muži. Zejména mezi ultralighty pilotek houfně přibývá.
Ultralight už totiž dlouho není synonymem toho, co býval za časů svazarmovského létání – hadrové křídlo na kovové konstrukci s podvěšeným pilotem, za jehož zády burácel dvoutaktní motor Wartburg. I takové rarity sice ještě můžeme nad hlavami spatřit, ale moderní stroje této kategorie jsou již na pohled zcela normální až dvouosobová aerodynamicky řízená letadla. No dobře, tak letadélka.
Vymezení ultralightů je poměrně široké. Vždy mohou pojmout maximálně 2 osoby. Začíná na bezmotorových rogalech, paraglidech, přes motorová rogala, zahrnuje i takové rarity jako ultralehké vrtulníky a vírníky a končí u již zmíněných „malých velkých“ letadel.
A právě posledně jmenovaná skupina zažívá v současnosti největší rozmach. Létající zařízení tohoto typu je definováno jako ultralehký letoun, pro maximálně dvě osoby řízený aerodynamickými prostředky, jehož pádová rychlost nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost je 450 kg. A právě poslední hodnota je nejdůležitější.
S technologickým pokrokem v oblasti kompozitních materiálů, polymerních plastů a elektroniky se do necelé půltuny vejde stále více „vychytávek“, které byly dříve dostupné jen v letounech o kategorii vyšších. A tím se stává pilotování ultralightů jednodušší a bezpečnější, potažmo přitažlivější pro daleko širší okruh zájemců.
Různí výrobci ve světě používají pro desítky typů strojů mnoho materiálů i konstrukčních postupů, ale pro představu, jeden z nejúspěšnějších českých výrobců popisuje konstrukci svého celosvětově prodávaného modelu následovně: V základní konstrukci je využito 85 % karbonového vlákna pro maximální pevnost a úsporu hmotnosti. Potah křídla a trupu je sendvičem uhlíku a pěnového jádra slepený epoxidem. Potah je následně vakuován a vytvrzen v peci. Vysoce namáhané díly jsou vyráběny v autoklávu. Vysokopevnostní bezpečnostní rám s ochranným obloukem je celokarbonový. Lakování se provádí dvousložkovou barvou, finální dokončení designu pak polepem z vinylové fólie. Při konstrukci a výrobě letadla už je naprostou samozřejmostí využití pokročilých CAD systémů a CNC strojů.
Uplatnění nejmodernějších materiálů a technologií při výrobě ultralightů v posledních letech umožňují konstruktérům i „psí kusy“ dříve v této kategorii nemyslitelné. Nebeské výšiny tak již brázdí i letadélka se zatahovacími podvozky, se sedadly (po vzoru stíhaček) umístěnými za sebou či s vodními plováky. To pro majitele, kteří chtějí přistávat hned vedle své jezerní chaty.
Při páteční cestě na víkend lze pak třeba z úctyhodné výšky sledovat zácpu na dálnici D1 a rychlostí lehce přes 200 km/h mířit k cíli. Ten může být i hodně vzdálený. Moderní ultralighty mají dolet podle typu stroje (a povětrnostních podmínek) od 800 až po 2 000 kilometrů. A to všechno při spotřebě nižší než dnes tolik populární nabobtnalá manažerská SUV – motor spolyká za hodinu letu mezi 10 až 15 litry bezolovnatého benzínu.
A pořizovací cena? Na první pohled sice vypadají tyto stroje nedostupně, ale zdání klame. Moderní a spolehlivé letadlo lze koupit už za cenu Superbu v nejvyšší výbavě, tedy kolem jednoho a čtvrt milionu korun (bez DPH). Samozřejmě ještě levněji se dají sehnat zalétané stroje. Ale proč hned kupovat vlastní letadlo, když jeho pronájem lze pořídit již od dvou tisíc korun za letovou hodinu včetně paliva.
Všechny ultralighty mohou být konstruovány maximálně pro 2 osoby.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
