Pod zkratkou AFDU se skrývá anglické Arc Fault Detection Unit, tedy přístroj pro detekci elektrického oblouku. Jde o relativně nový typ ochranného přístroje, který umí vyhodnotit vznik sériového nebo paralelního oblouku v koncových obvodech do hodnoty jmenovitého proudu 16 A. Jeho hlavním úkolem je účinně zabránit vzniku požárů, ke kterým by mohlo dojít vinou poškozených elektrických přístrojů nebo instalací.
Je pravda, že jsme před tímto nebezpečím chráněni hned několikanásobně – běžně používáme pojistky, jističe a proudové chrániče. Proč tedy ještě AFDU?
Elektrický oblouk, zkrat, je jednou z nejnebezpečnějších poruch v elektrických sítích. Může způsobit přímé ohrožení obsluhy, poškození zařízení a výpadky dodávky elektrické energie. Dojde-li při této poruše k vývinu proudu o vysoké hodnotě, umí jej správně navržené přístroje dostatečně rychle a bezpečně odpojit. Zde si plně vystačíme se současnými konstrukcemi jističů a pojistek. V některých případech poruch doprovázených elektrickým obloukem se ale vyvine proud o řádově nižších hodnotách. Tyto poruchy jsme zatím neuměli detekovat a jejich rychlé zjištění záviselo jen na všímavosti obsluhy zařízení. Díky tomu se tato porucha v lepším případě časem změnila ve zkrat s vysokou hodnotou proudu a byla vypnuta. V horších případech se pak mohla stát příčinou požáru.
Jak už bylo řečeno, některé poruchy sériového či paralelního oblouku současné ochranné přístroje (nebo jejich kombinace) nedokáží včas detekovat a odpojit. Z některých fyzikálně-matematických rozborů těchto složitých jevů vyplynulo, že každý provozní či poruchový stav, který doprovází jiskření či vývin oblouku, je charakterizován specifickým rozsahem vysokofrekvenčních kmitů, průběhů napětí a proudů. Od tohoto zjištění pak byl jen krůček k návrhu přístroje, který dokáže rozlišit průběhy provozních proudů včetně harmonických složek, rušení atd. od průběhů poruchových proudů při vývinu paralelního nebo sériového oblouku.
Platná legislativa a příslušné technické normy definují maximální přípustnou úroveň rizika a z té vychází současná koncepce řešení ochrany. Jde o zažitá standardní pravidla. Ale v případech, kdy je ohrožen život či zdraví většího počtu osob nebo velké materiální hodnoty, bychom se měli snažit snížit úroveň rizika ještě výrazněji. Z historie známe tragické následky požárů v nemocnicích a hotelích, velké kulturní ztráty při požárech archivů a muzeí. Takovým situacím bychom se měli snažit zabránit, zejména když máme k dispozici příslušné technické prostředky. Zkušenosti z USA a Kanady, kde se přístroje reagující na poruchy vyvolané sériovým nebo paralelním obloukem používají už léta, ukazují, že je to možné.
Firma Siemens nabízí tento přístroj jako první v provedení pro evropský trh pod označením 5SM6.
Více informací naleznete na http://1url.cz/uTEG.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
