Homepage

Japonsko hledá způsoby a místa kde a jak postavit elektrárny, které by neohrozilo zemětřesení ani vlny tsunami. U pobřeží některého z japonských ostrovů by tak v blízké budoucnosti mohla plout elektrárna s kombinovaným cyklem. Koncept takovéto elektrárny představily společnosti Sevan Marine a Siemens.

Po 300 letech, která uběhla od okamžiku, kdy Hans Carl von Carlowitz poprvé použil výraz „udržitelné užívání“ v knize Sylvicultura Oeconomica věnované lesnictví, je „udržitelnost“ pro nás všechny stále více než aktuální. 

Říká se, že největším bohatstvím každé firmy jsou lidi. Není to žádné klišé, ale velká pravda. Ani sebevětší kapitál či nejdokonalejší technologie nevyváží hodnotu, jakou firmě přinášejí lidé, kteří v ní pracují. Moudrý management si toto dobře uvědomuje a svých zaměstnanců si váží a pečuje o ně. Nezáleží ale jen na lidech uvnitř firmy, ale i na všech ostatních, protože lidská společnost je jako jeden velký organismus. Pokud jedna jeho část strádá, neblaze se to projeví v částech jiných.

Mobilita je nedílnou součástí životního stylu. Svoboda pohybu je podmínkou k naplňování mnoha dalších občanských svobod (pracovat, vzdělávat se, navštěvovat se, kulturně a společensky žít, sportovat, …). Doprava zboží je základním předpokladem dělby práce i rozvoje obchodu. V kontrastu s tím jsou současné formy mobility do budoucna neudržitelné. 

Podle jedné z vizí, Kurzweilovy teorie singularity, by v naší společnosti měl za dvacet let nastat bod zlomu – umělá inteligence počítačů se zvýší natolik, že překročí schopnosti lidských bytostí. Přestože se miniaturizace a elektronizace každoročně posouvá a exponenciálně roste počet tranzistorů zapojených v procesorech, nemyslím si, že tento okamžik nastane, rozhodně ne v takto stanoveném horizontu. Tento model totiž nepočítá s tím, že se i samotné lidstvo neustále rozvíjí a mění. A i když dnes v řadě oborů dokážeme technologický vývoj předpovědět velmi dobře, stále je zde možnost nepredikovatelných událostí, které od základu mohou změnit i ty nejrealističtější prognózy.

Zatímco ještě nedávno žila většina lidí v malých městech a na venkově, v roce 2009 se tento trend obrátil, od tohoto milníku žije více než polovina světové populace ve velkých městech a aglomeracích. Lepší pracovní uplatnění či bohatší kulturní život velkoměst jsou však vykoupeny podstatně horší kvalitou ovzduší. Že nejde o nijak zanedbatelný problém dokládá i statistika Světové zdravotnické organizace – k úmrtí přibližně každého osmého člověka na světě dochází v důsledku znečištěného vzduchu, 90 % obyvatel velkoměst pak v současné době žije v ovzduší obsahujícím vysoce nadlimitní množství škodlivin. Boj se znečištěným ovzduším ve městech je tak trochu potýkání se s větrnými mlýny, v budoucnu by však přesto mohli mít obyvatelé větší šanci, jak se nejhorším smogům vyhnout. Vývojáři společnosti Siemens totiž vyvinuli speciální predikční software, který dokáže předpovídat změny v hodnotách…