Homepage

Chytrá města

Co je to „chytré město“ a jaké úkoly musí vyřešit? Jak moc mění naše životy digitální technologie a jak budou vypadat města v roce 2050?

Měření tepelných ztrát s horkovzdušnými balony

Horkovzdušné balony plují po obloze již téměř 240 let a zejména ve svých počátcích, kdy šlo o jediný způsob jak dopravit člověka do vzduchu, představovaly jeden z nejvýznamnějších prostředků pro výzkum atmosféry. S příchodem letadel a dalších strojů schopných letu balony téměř ztratily svůj význam, přesto se s nimi můžeme setkat i dnes. A to nejen jako s vyhlídkovými plavidly, stále plní roli efektivního prostředku k realizaci vědeckých měření. Rozsáhlá, ale rychlá měření V projektu zvaném „Hotspots“ používají vědci společnosti Siemens horkovzdušné balony a drony vybavené infračervenými kamerami a dalšími senzory k měření tepelné bilance nejen jednotlivých budov, ale rovnou celých městských částí. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že umožňuje podstatně lépe odhadnout, které budovy vykazují největší tepelné ztráty a u nichž by tak případná modernizace měla největší přínos. V…

Roboti jdou do práce. A kam půjdou lidé?

Nadine vám podá ruku, když s vámi mluví, hledí vám do očí, podle obsahu konverzace projeví radost nebo smutek. Zapamatuje si vás, ví, o čem jste hovořili minule. Prostě – příjemná recepční na Nanyangské technické univerzitě v Singapuru. Až na to, že Nadine je robot. Jeden z těch, kteří vás možná brzy připraví o práci.

Líheň vědomostí

Musée des Confluences (Muzeum soutoku) postavili v ukázkovém koutu Francie nedaleko centra Lyonu, kde se vlévá Saôna do Rhôny. 

Stroje, které rozumějí lidem

Dokážou stroje porozumět člověku? Vědci na tomto úkolu intenzivně pracují, a pokud toho dosáhnou, od základu tím změní lidskou komunikaci. Budeme si muset zvyknout na novou paletu projevů emocí, které stroje vnesou do našeho běžného života. 

Vývojová centra Siemens: energetiku čekají revoluční změny

V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.

Inteligentní distribuční trafostanice

Energie z obnovitelných zdrojů, k níž se upínáme jako k jedné z cest, jak zachránit naši těžce zkoušenou planetu, klade velké nároky na zabezpečení energetické distribuční sítě. Vítr, slunce nebo třeba bioplyn jsou sice šetrné k přírodě, ale dodávky energie z těchto zdrojů se vyznačují nestabilitou. Proto se, spolu s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, musí zvyšovat i úsilí energetiků o stabilizaci sítí vysokého a nízkého napětí.