Přípravy jsou v plném proudu. Za několik málo let bude mnoho firem schopno propojit své továrny zcela bezdrátově. Díky tomu bude výroba v těchto závodech efektivnější, autonomnější a flexibilnější, než bylo kdy dříve vůbec představitelné.
V příštích několika letech budou soukromé průmyslové bezdrátové sítě 5G zřizovány v průmyslových provozech všude tam, kde firmy potřebují robustní a ultrarychlé sítě s velkou šířkou pásma. Od automatizovaných regálových systémů a výrobních linek po rozšířenou realitu a roboty – nový standard mobilní komunikace bude řídit v reálném čase stovky tisíc zařízení na kilometr čtvereční. Očekává se, že průmyslový 5G bude k dispozici v Německu do roku 2023 a ve Velké Británii, USA a dalších zemích do konce roku 2025. Nesporná je vysoká atraktivita 5G sítě pro uživatele chytrých telefonů. Umožňuje jim například sledovat videa v rozlišení 4K, kdekoli se jim zachce. Mnohem důležitější je ale tato síť pro průmysl. Je to milník na cestě k Průmyslu 4.0, tedy ke stavu, kdy se chytré továrny stávají díky kompletní digitalizaci a implementaci internetu věcí flexibilnějšími a produktivnějšími. Síť 5G je 10- až 20krát rychlejší než dnešní LTE a spotřebovává pouze jednu tisícinu množství přenesené energie na bit. „Nízké latence, extrémně velké šířky pásma, kontrola nad vlastními daty, kontrola nad výkonem sítě – soukromé sítě otevírají pro průmysl dříve nepředstavitelné příležitosti,“ říká Sander Rotmensen, vedoucí produktového managementu pro průmyslovou bezdrátovou komunikaci společnosti Siemens.
Než se ale soukromé sítě stanou skutečností, v následujících letech musí být dokončeno několik fází stanovených harmonogramem. Tu první dokončilo Německo vloni v březnu. Na aukci 5G frekvencí pro provozovatele mobilních sítí si Bundesnetzagentur (Federal Network Agency, BNetzA) vyhradila část spektra – mezi 3 700 MHz a 3 800 MHz – pro místní sítě v průmyslu, výzkumných ústavech a v zemědělství. Za tímto úspěchem do značné míry stála podpora společnosti Siemens a dalších známých průmyslových firem a sdružení. Toto frekvenční pásmo je ideální pro aplikace v malém měřítku. „Dává smysl, aby průmysl měl k těmto frekvencím přímý přístup,“ říká Rotmensen. „Známe požadavky našich závodů lépe než kdokoli jiný. Pro průmysl je v konečném důsledku důležité pracovat co nejefektivněji, což také znamená maximální dostupnost síťové infrastruktury.“
"Zavedení sítě 5G je ideální především pro firmy, které chtějí sledovat výrobu v reálném čase nebo zpracovávat data tzv. na „okraji“ své vlastní sítě (aplikace edge), aniž by musely vše posílat do cloudu."
Není divu, že německé společnosti jako Audi, Mercedes-Benz, BASF, a dokonce i Deutsche Messe AG do 5G sítě již investují. Základy průmyslových 5G sítí jsou ale položeny i na mnoha jiných místech. Například americká iniciativa Citizen Broadband Radio Service (CBRS) nabízí pro místní sítě frekvence mezi 3 550 MHz a 3 700 MHz. Britský úřad pro komunikaci Ofcom oznámil v červnu 2019, že plánuje zpřístupnit pro místní operátory frekvenční pásma od 3,8 do 4,2 GHz, 1 800 MHz, 2 300 MHz a 26 GHz. Než však budou moci průmyslové společnosti začít s těmito frekvencemi pracovat, musí se dopracovat standard 5G tak, aby vyhovoval požadavkům průmyslu. První krok výboru mezinárodní mobilní sítě 3GPP „Release 16“, plánovaný na 1. polovinu letošního roku, se kvůli koronavirové pandemii zřejmě o pár měsíců zpozdí. Jeho realizace je podmínkou pro to, aby mohl být zahájen vývoj hardwaru – infrastruktury a terminálů – pro místní výrobní zařízení. A jakmile budou vyjasněny i poplatky za využívání kmitočtů, nic už nebude bránit spuštění prvních ověřovacích zkoušek tohoto konceptu.
Výhody soukromých sítí jsou zřejmé. Firmy mohou sledovat, ukládat, analyzovat, kontrolovat a flexibilně konfigurovat přenos dat podle vlastního uvážení. Díky tomu mohou garantovat rychlost a spolehlivost požadované v rámci jejich výrobních procesů a logistických řešení. Zavedení sítě 5G je ideální především pro firmy, které chtějí sledovat výrobu v reálném čase nebo zpracovávat data tzv. na „okraji“ své vlastní sítě (aplikace edge), aniž by musely vše posílat do cloudu. Bezdrátová komunikace v průmyslu ale samozřejmě není nic nového. Siemens již několik let používá řešení RUGGEDCOM WIN fungující na soukromých rádiových frekvencích WiMAX v různých sektorech, nicméně zaměřuje se především na prostředí smart grids – na monitorování a řízení energetických sítí. Kromě toho již existuje několik izolovaných soukromých sítí LTE, například v některých továrnách a přístavech. Společnost Siemens úspěšně používá pro bezdrátovou komunikaci v průmyslu již více než 15 let průmyslovou WLAN, která splňuje všechny potřebné požadavky, a to včetně nároků na bezpečnost bezdrátové komunikace. Ta rovněž prochází spolu s průmyslovým 5G IWLAN dalším vývojem, poněvadž soukromé průmyslové frekvence pro 5G zdaleka nejsou dostupné všude na světě. Žádné z těchto řešení ale nenabízí ani vzdáleně to, co síť 5G.
Pro úspěšné zvládnutí cesty k průmyslovému 5G je také důležité, aby bylo spektrum soukromých frekvencí pro lokální aplikace zavedeno na mezinárodní úrovni, protože teprve pak bude možné technologie založené na 5G úspěšně používat v průmyslu po celém světě. „Před spuštěním jakékoli místní průmyslové sítě,“ říká Rotmensen, „bude Siemens řešení pro průmyslovou 5G síť intenzivně testovat.“
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
