Elektrotechnika má velmi široké pojetí. Proto se zvláště v posledních letech zásadním způsobem rozvětvila do celé škály specializovaných oborů. Tyto obory mají významné dopady do života společnosti. S některými se setkáváme bezprostředně, některé jsou využívány bez přímé viditelné souvislosti, například elektronika, řídicí technika, telekomunikační technika, diagnostika či informační technologie. Více o tom v rozhovoru s děkanem Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiřím Hammerbauerem, Ph.D.
V širším pohledu se v podstatě dá říci, že ostatní technické obory bez elektrotechniky nejsou v současné době schopny produkovat výsledky potřebné pro naši společnost. Ne nadarmo se říká, že elektrotechnika je jedna z královských disciplín fyziky a Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity v Plzni se snaží zdůraznit význam techniky, dopad vědy a svého konání do společnosti.
Zájem o studium technických oborů obecně klesá a není tomu jinak ani na naší fakultě. Promítá se do toho více aspektů. V prvé řadě jako technický obor je elektrotechnika obtížnou disciplínou – technika se nedá naučit, musí se jí porozumět včetně souvislostí a zákonitostí, ve druhé řadě se samozřejmě potýkáme s poklesem studentů vlivem demografické křivky. Vážný problém ale představuje kvalita studentů. Pokud porovnáme počet zájemců o studium a studentů, kteří nastoupí, s počtem studentů, kteří ve studiu vytrvají a úspěšně je ukončí, zjistíme, že je to pouze něco mezi 30–40 %, což je poměrně vysoká „propadovost“. Tento stav je velmi obdobný i na ostatních technických fakultách.
Fakulta elektrotechnická spolupracuje s řadou průmyslových partnerů a velmi často ve dvou stěžejních oblastech – v pedagogické a výzkumné. V oblasti výzkumu existuje mnoho velkých projektů, které jsou dlouhodobého charakteru a vycházejí z dlouhodobých rozvojových plánů velkých průmyslových firem. Ty jsou ochotny i za současných podmínek investovat do vědy a výzkumu na vysokých školách, velmi často na bázi smluvního výzkumu. Na druhou stranu se nebráníme ani malým projektům a úkolům z praxe, které jsou tak zvaného servisního charakteru.
V oblasti pedagogické jsou pro studenty k dispozici specializované tematické přednášky vkládané do studijních plánů prostřednictvím odborných předmětů a vyzvané přednášky odborníků z praxe během studia. Důležitou roli hrají také nabídky bakalářských a diplomových prací. V rozhodování studenta o tom, kam bude dále směrovat svůj rozvoj v rámci studia a následný nástup do zaměstnání, hraje roli také to, co vidí v průběhu studia okolo sebe v laboratořích a s jakým vybavením tam přichází do kontaktu. Velmi vítaným zpestřením výuky jsou exkurze a návštěvy v podnicích a firmách, aby studenti získali představu o současném prostředí těchto podniků. Na fakultě elektrotechnické, zvláště v oboru elektroenergetiky, jsou každoročně pravidelně pořádány praxe, kdy skupiny studentů absolvují minimálně týden v prostředí tepelných, vodních i jaderných elektráren a provozech, které s nimi souvisejí. Na druhou stranu je ale nutné říci, a to souvisí s kvalitou a přístupem současných studentů, že ne všichni mnohdy špičkové vybavení laboratoří využívají během studia odpovídajícím způsobem.
Společná laboratorní pracoviště a vybavení studentům velmi pomáhají při nástupu do praxe, kde se rychle adaptují na nové podmínky, a získávají tak konkurenční výhodu oproti ostatním. Jsem rád,
že fakulta elektrotechnická se může pyšnit několika takto vybudovanými laboratorními pracovišti.
Špičkoví absolventi mají velmi dobré uplatnění v českých společnostech a podnicích a jsou také velmi vyhledáváni, zahraničními společnostmi, které mají v ČR pobočky. Velmi často jsou ihned po nástupu posíláni do zahraničí na doškolení či prohloubení znalostí v dané specializaci, a pak se vracejí zpět. Další skupina absolventů magisterských oborů pokračuje v doktorském studiu na fakultě elektrotechnické. Tvoříme tak lidské zdroje pro vědu a výzkum jak pro potřeby našich výzkumných pracovišť, tak průmyslového sektoru. Absolventi doktorského studia často pracují v zahraničních firmách, které dosažené vzdělání a úroveň znalostí dokážou finančně lépe ohodnotit než ty české.
Státní energetická koncepce zmiňuje nejen podporu školství s cílem nutnosti generační obměny, ale také podporu výzkumu, vývoje a inovací, která by zajistila konkurenceschopnost české energetiky a zlepšila kvalitu technické inteligence v oblasti energetiky. Podpora technického školství zaznívá i z jiných stran, ale reálné dopady těchto proklamací zatím nevnímáme. Problém je v chování ministerstva z hlediska dotace za studenta, což jsou v podstatě finanční prostředky na výuku, které jsou neustále snižovány s důrazem na vícezdrojové financování fakult.
Prostředky EU z projektů Vzdělání pro konkurenceschopnost byly často používány
jako provozní prostředky. V sumě to opticky vypadá dobře, ale výsledek znamená zcela zásadní nesprávný krok. Tento stav ve svém důsledku vede k tomu, že výuka na vysokých školách je v podstatě ta nejméně ohodnocená aktivita, která může být, a pokud ještě přičteme klesající počet studentů vlivem demografické křivky, tak to skutečně vede k tomu, že převažuje výzkumná grantová činnost a práce v rámci smluvního výzkumu. Ano, umíme to řešit, ze vzdělávací instituce uděláme výzkumnou společnost, ale jedno z hlavních poslání vysoké školy zaniká. Naším produktem by ale měli být kvalitní studenti, o které bude zájem v průmyslovém sektoru. Technické fakulty jsou ještě navíc znevýhodněny limity pro přijímání studentů. Počty studentů jsou limitovány bez respektování toho, že technické obory mají vysokou „propadovost“ – musím zde zopakovat, že technika se nedá naučit, technice je třeba porozumět.
Prostředky vynakládané na vědu jsou v České republice dlouhodobě nedostatečné a ve srovnání s vyspělými zeměmi jsou významně nižší. O technologické inovace mají samozřejmě zájem průmyslové podniky, firmy a společnosti. Ty potřebují kvalitní absolventy, kteří nejlépe již v době studia na technické fakultě pracují na skutečných problémech ve spolupráci s akademickými pracovníky. Ve světě je obvyklé, že na financování těchto aktivit se významnou měrou podílejí právě partneři z průmyslového sektoru. Pokud u nás v tomto směru nedojde k jejich daňovému zvýhodnění, nelze čekat, že do rozpočtu technických fakult přijdou finanční prostředky z těchto aktivit. Průmyslový partner by měl mít možnost pro podporu realizace projektů výzkumu a vývoje uplatnit odpočet od základu daně z příjmů, jak je tomu v mnoha jiných zemích. Daňově by měl být také zvýhodněn výzkum nakupovaný od vysokých škol.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
